Turistické cíle v okolí obce Jarpice

Pískovcová boží muka pocházejí z roku 1593. Od roku 1958 patří mezi chráněné kulturní památky ČR. Boží muka, která jsou nejstarší památkou obce, stoji u barokního špýcharu z 18. století.

Barokní boží muka z roku 1700 stojí na náměstí ve Zlonicích od roku 1968. Původně stála nedaleko poutního kostela sv. Isidora v Budenicích a na současné místo byla přesunuta při úpravách zlonického náměstí. Restaurována byla Pavlem Kytkou, na reliéfní výzdobě pracoval akad. sochař Jiří Kaifosz.

Boží muka jsou pozdně gotická. Dvoudílný sokl, čtyřstěnný dřík s okosenými hranami a vrcholová kaplička. Ve stěnách kapličky niky. Autor ani přesný rok stavby není znám. Boží muka v kamenném provedení z tesaného pískovce. Kapličku nahoře uzavírá římsa bez složitých křivek nebo volut.

Boží muka pochází z 2. pol. 19. stol. Po jejich zničení nově postaveny r. 1897. Tvar hranolového pilíře děleného římsami do tří etáží. V etážích mělké výklenky, v nich osazeny obrazy svatých malovaných na plechu. Památkově chráněno od r. 1958.

U národní kulturní památky Budeč stojí včelí boží muka. Autorem je Jan Trejbal. Jejich součástí je úl a útočiště zde najde i další hmyz. O úl se starají děti z místní školy. Boží muka vyrobena ze speciálně vyvinutého a probíleného betonu. Místo sošky nebo křížku jsou plástve.

Pozdně renesanční bosovaná brána byla součástí zaniklého domu z roku 1614. Tvoří ji bosovaný půlkruhový portál s pilíři. Vrcholový klenák je ozdoben kartuší. Na střední části římsy obdélný nástavec členěný pilastry. Památkově chráněno od r. 1987.

Vodní mlýn je v Brozanech doložen počátkem 16. stol., současná budova z konce téhož věku. Stojí na bočním rameni Ohře, ohraničujícím ostrov sv. Klimenta ze západu. Počátkem 20. stol. osazena technologie vodní elektrárny, rekonstrukce budovy v 90. letech.

Tvrz postavená jako centrum panství mělnického proboštství (připomínána 1410) byla v 16. stol. přestavována do podoby zámečku. Roku 1617 připojena k Roudnici, vydrancován a vypálen Sasy 1631. Opět vyhořel 1880, snížen o patro. V posledních letech opraven.

Hradiště Budeč bylo osídleno již v době bronzové ale v dějinách českého státu sehrálo hlavní úlohu v 9. a 10. století kdy zde měl být vyučován kníže Václav. Kostel sv. Petra a Pavla je nejstarší dosud stojící sakrální stavbou na našem území.

Trojkřídlý barokní zámek postavil v 80. l. 17. st. Matěj Ondřej z Klaršejna. Stavbu exteriéru dokončil r. 1694. Interiér dokončili Martinicové a žili zde od poč. 18. st. K zámku patří anglický park. Od r. 1924 je zámek sociálním ústavem.

Ves Budeničky, na jejímž katastrálním území stála zaniklá tvrz a leží dnešní zámek Budenice, je místní částí obce Šlapanice. Tvrz, která stála v areálu nynějšího zámku, nechal r. 1748 zbořit majitel panství Filip Kinský a později byly odstraněny i její zbytky.

Původně pozdně gotický hrad. Při výbuchu prachárny v severovýchodní věži v r. 1551 hrad značně poškozen. Poté se mění v renesanční zámek. Za třicetileté války pobořen. V letech 1902-1911 došlo k romantizující obnově.