Turistické cíle v okolí obce Radišov

Vysoký barokní pískovcový krucifix pochází z r. 1766. Pískovcová socha Ukřižování na tvarovaném trojdílném podstavci s reliéfem Panny Marie. Vrchol tvoří jednoduchý nízký kříž s postavou Ukřižovaného. Historická stopa barokního uspořádání krajiny. Kříž zapsán do seznamu kulturních památek r. 2015.

Litinový kříž s tělem ukřižovaného Krista. Podstava stojí na dvoustupňovém podstavci. Ve výklenku postava Panny Marie s knihou v levé ruce a psacím brkem. Na zadní straně postavy dva nápisy. Pod nohama Krista oválná tabulka, dnes již bez nápisu. Kříž zapsán do seznamu kulturních památek r. 1997.

Kaple křížové cesty postaveny kolem roku 1723. Kaple vrcholně barokní s polygonálním půdorysem a mansardovými střechami. Zevnějšek hrubě zjednodušen při minulých opravách. Od r. 2002 probíhá rekonstrukce kapliček. Nemovitá kulturní památka České republiky.

Vila z 19.století, kde se nyní nachází městský úřad.

Klášter augustiniánů ze 14. stol., za husitských válek opuštěn, ve 2. pol. 15. stol. upraven Kostky z Postupic pro správu panství, Hrzány z Harasova v 16. stol. přestavěný na renesanční zámek, v 18. stol. rozšířený barokně Liechtensteiny.

Klasicistický zámek vybudovaný po roce 1820 za arcibiskupa arciknížete Rudolfa Jana pro potřeby vrchnostenské správy svitavského panství. Majetkem arcibiskupství zůstal zámek až do znárodnění v roce 1948. Tehdy tam město Svitavy umístilo mateřskou školku, která je tam i v současné době.

Na hřbitově na Křížovém vrchu v bývalé empírové kapli sv. Markéty se nachází lapidárium. V době vzniku r. 1912 bylo lapidárium jediným na Moravě. Lapidárium chrání nejhodnotnější a nejlépe zachované náhrobní kameny. Náhrobky a epitafy tvoří soubor náhrobních kamenů typických pro období reformace.

Existence Latinské školy je doložena v letech 1477-1482. Žáci se učili latině a třem základním vědám. Původně zde vyučovali evangeličtí faráři. Nad okny sedm renesančních kamenných desek s latinskými a řeckými nápisy. Uvnitř místnost s hřebínkovou klenbou.

Nejvyšší vrch Zábřežské vrchoviny (714 m n. m.), je odtud krásný rozhled do Orlických hor i Jeseníků.

Hrad byl vystavěn na přelomu 13. a 14. století, poprvé se připomíná roku 1353. V 15. století třikrát dobyt, poté zpustl. Ve 20. století byla odtěžena lomem část jádra. Zachoval se mohutný valový systém a zbytky zdiva.

Roku 1767 ke kostelu přistavěna loretánská kaple, stavebníkem byl třebovský měšťan Matouš Klosy. Kaple zastřešena a na vrcholu sanktusník. Autorem fresek je Juda Tadeáš Supper. V kapli je i pohřben. V roce 1995 kaple restaurována.

Mariánský sloup z roku 1684. Postaven jako poděkování za odvrácení moru a Turků. Sloup nese sochu Immaculaty. Na přední straně městský znak. Kolem sloupu osm osmibokých pilířků spojených řetězy. Sloup památkově chráněn od r. 1958.