Turistické cíle v okolí obce Sedliště

Renesanční dům s unikátní kamennou výzdobou fasády ze 40. let 16. století získal své jméno podle postav rytířů vedle oken. Dějiště povídky A. Jiráska "U Rytířů" a Filozofské historie. Dnes sídlo Městské galerie.

V květnu 1931 zřízen v České Třebové tzv. filiální sbor církve evangelické. Sílila myšlenka mít zde vlastní bohoslužebný prostor. R. 1937 založen stavební fond. R. 1939 synodní rada stavbu povolila a již 1. listopadu 1939 byl nový kostel odevzdán svému účelu. Po r. 1948 chátral a po r. 1990 obnoven.

Fara postavena v pozdně barokním stylu. Dvoupatrová, obdélníková. Střecha tašková zvalbená. Fasády členěny pásovou rustikou a lizénami. Vjezd do areálu fary s obloukovým záklenkem. Nad vjezdem dvě plastiky andělů. Fara je součástí památkově chráněného areálu kostela Očišťování Panny Marie. Zapsána do seznamu kulturních památek r. 1964.

Hasičská zbrojnice v západní části obce Vraclav. Z kamene zděná neomítaná prostá budova s polovalbovou taškovou střechou. Od r. 2003 vedena jako kulturní památka. Její historie sahá nejpozději do 30. let 19. století.

Secesní vila vybudována v letech 1906-1907 pro textilního průmyslníka Floriána Hernycha podle plánů ateliéru Matěje Blechy. Po 2. světové válce znárodněna a využita jako sídlo umělecké školy. Restituenti po r. 1989 nemohli stavbu udržovat, přešla na město a upravena na sídlo muzea.

Hlavačov je považován za nejstarší z choceňských panských sídel. Kdo ho založil, se neví, jediná zmínka o něm je z roku 1338, kdy jej dobyl a zbořil kralevic Karel. Byl zbudován ve dvou stavebních fázích, dnes pouze příkopy a valy.

Tvrz postavil po r. 1588 Albrecht z Bubna. Tvrz se prvně zmiňuje r. 1611 při postoupení Horních Libchav Janovi z Bubna. Tvrz ztratila význam jako sídlo a koncem 17. stol. byla upravena na byty a sýpku. V 1. pol. 20 stol. zde byla škola, později se stala sídlem OÚ. Rekonstrukce koncem 20. stol.

Zaniklá tvrz, o níž chybějí jakékoliv písemné prameny pravděpodobně vznikla na přelomu 13.–14. století. Pouze v 15. století písemné prameny dvakrát zmiňují místo s názvem Hrádek (louky, pustiny). Lze se tedy domnívat, že v tu dobu již byla tvrz zaniklá.

Stopy hrádku na ostrohu Tiché Orlice a jejího levobřežního bezejmenného přítoku. Dle archeologických nálezů datovaného do třetí třetiny 13. sto. a počátku 14. stol. Nejpravděpodobnější variantou je, že jde o strážní stanoviště nad přechodem přes řeku. Byl předchůdcem a chvíli současníkem Lanšperku.

Slovanské hradiště nálezy datované do 9.-11. století sloužilo k ochraně Trstenické stezky vedoucí z Čech na Moravu. Zaujímalo plochu 1,5 ha na ostrožně nad říčkou Loučnou, někdejší opevnění nyní patrné ve formě valů. Obecně ztotožňováno s lokalitou Hrutov zmiňovanou písemně v 11. a 12. století.

Hradiště z prehistorické doby, osídlené i v 11.–12.století, kde ve 14.–15.století stála středověká tvrz, jejíž jméno neznáme a písemné prameny zcela chybí. Dochovaly se zbytky obvodové hradby a část základových zdí budovy.

Roku 1832 byl hřbitov přenesen z původního místa u kostela sv. Martina v obci Zámrsk z důvodu obav z rozšíření cholery. Hřbitovu dominuje klasicistní hrobka rodu Jeníků Zásadských z Gemsendorfu (r. 1847) a novorenesanční loggiová hrobka rodiny Gottlovy (r. 1884).