Turistické cíle v okolí obce Benátky

Původně stála v Rybníku dřevěná kaple. Stavební povolení na stavbu kostela vydáno v roce 1877. Císař i císařovna na stavbu věnovali každý 100 zlatých. Finančně se podíleli i obyvatelé vesnice. Kostel vysvěcen 15. července 1882. Bohoslužby se v kostele konají jedenkrát měsíčně.

Špitální gotický kostel se poprvé připomíná 1407, několikrát barokně přestavěn po požárech, západní věž a kruchta přestavěny v l. 1838–42. Sousední budova staršího gotického špitálu, se kterou byl spojen chodbou, po roce 1945 zbořena.

Kostel sv. Anny v Ústí nad Orlicí - Hylvátech byl na místě starší kaple z doby kolem roku 1600 postaven roku 1755 z popudu místního děkana Jana Leopolda Mosbendera. Před kostelem krucifix z roku 1819.

Raně barokní kostel sv. Anny postaven v letech 1670-1672 podle plánů Antonia Alfieriho nákladem hrabat Trauttmansdorffů. Hlavní oltář pochází až z r. 1795. Od r. 1831 u kostela zřízen městský hřbitov s novorenes. branou z r. 1897. Rekonstruovaný kostel slouží od r. 2012 opět bohoslužebným účelům.

Kostel z 1. pol. 13. stol. založen na románských základech. Z původního zařízení socha sv. Josefa z 1. pol. 18. stol. Oltářní obraz sv. Antonína Poustevníka z pol. 18. stol. Barokní řezba Piety z r. 1730 z okruhu barokního sochaře Pacáka. Původní rokokové zařízení nahrazeno r. 1963 pseudogotickým.

Barokní bezvěžový venkovský kostel z r. 1696. Jednolodní orientovaná stavba obdélného půdorysu s odsazeným pravoúhlým obdélným presbytářem a osově umístěnou sakristií. Kvalitní příklad raně barokní architektury. Původní hřbitov obklopující kostel není používán. Kostel památkově chráněn od roku 1964.

Barokní jednolodní kostel s půlkruhovým závěrem a hranolovou věží v průčelí postaven r. 1642, několikrát přestavován. Značně poškozen požárem r. 1957. Oprava trvala až do 70. let 20. století. Při ní změnila vzhled kostelní věž, která měla původně cibulovou báň. Nad hlavním portálem erby stavebníků.

Klasicistní kostel byl postaven v l. 1794-1801 (arch. Josef Hardtmuth) na místě pův. kostela (vyhořel r. 1636). R. 1884 kostel poničil požár, při opravě byla věž zastřešena novou bání; dnešní báň věže je z r. 1913. V l. 1991-93 prošel kostel rekonstrukcí. Vnitřní vybavení je klasicistní a empírové.

Kostel pochází z doby kolem roku 1547. Jednolodní stavba s presbytářem trojboce ukončeným a se dvěma barokními bočními kaplemi po stranách lodi. Nad presbytářem osmiboký sanktusník s lucernou. Střecha věže je jehlancová. Zapsán do seznamu kulturních památek r. 1964.

Gotický kostel z pol.17. století, stojící na starší stavbě, r. 1845 vážně poničen požárem a r. 1848 částečně stržen. V l. 1853–65 byl znovu vystavěn podle plánů Ing. Ant.Vacha z Pardubic. Ve věži nejstarší poličský zvon Medián, z r. 1511 a je zde rodná světnička skladatele B. Martinů.

Barokní kostel sv. Jakuba Většího postaven v letech 1723-1725 jako náhrada zbořené gotické stavby doložené r. 1350, stavebník kníže Jan Trautson. Dvě plánované věže nerealizovány, na zvonici a hřbitovní bránu upravena starší věž. Areál po r. 1750 doplněn o faru a křížovou cestu. Opravován r. 1880.

Původně románský kostel, přestavěný nejprve goticky, po požáru r. 1692 barokně. Koncem 19. století zcela přestavěn neoslohově. Před hřbitovem, obklopujícím kostel, kříž z r. 1857 s reliéfy sv. Maří Magdaleny, Zmrtvýchvstání a sv. Petra.