Turistické cíle v okolí obce Telecí

Novorenesanční evangelický kostel z l. 1897–98, vystavěný Janem Šírou na místě starší modlitebny z r. 1784. V posledních letech prošel chrám nákladnou rekonstrukcí. Cenný je především prostý interiér kostela doplněný atypickým dřevěným kazetovým stropem a využitím litinových ozdobných sloupů.

Novoměstský evangelický kostel je novorenesanční stavba v toskánském stylu z roku 1898 podle projektu architekta Hanse Glasera z Vídně. Nahradil bývalou modlitebnu z roku 1784, která stála v místech pomníku Jana Amose Komenského.

Kostel bez věže byl postaven v letech 1784-1786. V letech 1883-1885 byl rozšířen v historizujícím slohu do dnešní podoby podle projektu stavitele Jana Schiera z Nového Města na Moravě.

R. 1784 postavena dřevěná evangelická modlitebna. R. 1874 zahájena stavba nového kostela v pseudogotickém slohu. Dominantou kostela je věž vysoká 52 m. V l. 1984-87 proběhla generální oprava a dalšími opravy pak proběhly na přelomu 20. a 21. st.

Ocelová věž z r. 2001 na kopci Horní les slouží jako vysílač mobilního operátora a druhotně jako rozhledna, která poskytuje dokonalý kruhový výhled z výšky 38 m. Stojí na katastru obce Rovečné a je volně přístupná veřejnosti po 201 schodech, avšak jen během turistické sezóny.

Renesanční síňové trojlodí s trojbokým závěrem a strmou sedlovou střechou vystavěl před r. 1580 Ambrož Vlach. Kolem kostela hřbitov s renesanční zvonicí z konce 16. stol. a barokní kostnicí z l. 1770–74. Pohřben je zde skladatel Bohuslav Martinů.

Hrobka postavena v novogotickém stylu roku 1832, pohřbívá se zde od roku 1838. Obdélná stavba z lomového kamene, uvnitř lomená valená klenba.

Téměř zaniklé tvrziště v osadě Jarošov, které není v písemných pramenech nikde doloženo. Tvrziště se nachází na soukromých pozemcích a jeho pozůstatkem jsou dva krátké úseky příkopů vysekaných ve skále

Zámek byl postaven v roce 1593 Pavlem Katharýnnem Katharu a později byl často přestavován. Po roce 1948 v něm byla škola, což zámek částečně poškodilo. V roce 1991 byl v restituci vrácen rodu Belcrediů.

Zaniklá tvrz. V pol. 14. stol. Jimramov koupil Archleb z Kunštátu, který tvrz v té době založil nebo již stála. Dále se zmiňuje r. 1392, kdy Archleb vybudoval blízký hrad Skály a tvrz byla pro lepší sídlo opuštěna. V 1. pol. 15 stol., kdy byla v majetku pánů z Cimburka se uvádí již jako pustá.

Ves Kadov vznikla jako dělnická kolonie zdejších železáren z l. 1646–51. V rámci ucelené vesnické zástavby bez centrální návsi se zachovalo několik původních architektonicky i etnograficky cenných roubených přízemních domů z třetiny 19. století. Památkově chráněno je 12 domů, stodola a vodní mlýn.

Železárny vystavěl v l. 1646–51 F. M. Kratzer ze Schönbergu. Z domků zaměstnanců se postupně vyvinula ves Kadov. V provozu byly až do r. 1874. Výroba se orientovala na užitkové i okrasné předměty. V r. 1783 byla huť druhá v produkci železa na Moravě. Dnes pouze torzo kamenné zdi.