Turistické cíle v okolí obce Sebranice

Klasicistní školu nechal v r. 1801 vystavět hrabě Antonín Belcredi. Svému účelu sloužila až do r. 1986. V letech 1992-1994 proběhla rekonstrukce a v r. 1998 byla v budově otevřena Síň rodáků.

Jeden z výchozích bodů do PP Maštale, v místě několik pískovcových skalních útvarů. Nejzajímavější je Zámeček se zbytky pískovcové stavby, dále útvar Velké Hradisko a menší Malé Hradisko. Zde měl údajně sídlit bájný vladyka Pech.

Zřícenina hradu, postaveného Archlebem z Kunštátu. Prvně zmiň. r. 1384, kdy Archleb hrad postoupil synu Erhardovi a bratru Janovi. R. 1447 hrad získala Erhardova dcera Žofka, r. 1448 jej koupil pernštejnský purkrabí Vaněk. Pro jeho loupeživé chování byl hrad r. 1456 pobořen. Nebyl obnoven a zpustl.

Raně barokní mariánský sloup z r. 1706. Materiálem je pískovec. V rozích rámu letopočet 1706. Na soklu sloup s korintskou hlavicí a se sochou Immaculaty. U nohou půlměsíc, ruce sepjaté na prsou, kolem hlavy svatozář. Sloup zapsán do seznamu kulturních památek roku 1964.

Novorenesanční dům se secesními prvky. Otevřen 11. 6.1905. V l.1995 - 2000 rekonstrukce. Slouží pro divadelní představení, koncerty a jiné kulturní a společenské akce.

Plastika z r. 1746 je čtyři metry vysoká, materiálem je pískovec. Na podstavci socha světce v životní velikosti, ve vojenském římském oděvu. Pravou nohou šlape na ďábla. Socha velmi dobré výtvarné úrovně prohlášena za kulturní památku r. 2005.

Socha u nádraží v České Třebové připomíná Jana Pernera. Provokativní sochu vytvořil sochař Jaromír Gargulák. Představuje rachitickou postavu zkostnatělého muže, která drží okřídlené kolo. Nejedná se o podobiznu slavného inženýra, ale o soudobé umění. Socha působí mírně řečeno dráždivě.

Rokoková pískovcová socha světce od neznámého umělce. Podstavec trojdílný, zdobený reliéfním rokokovým ornamentem. Socha v mírně podživotní velikosti, světec objímá dítě. Spolu se sousedním sousoším sv. Petra a Jana stojí u zámecké brány na začátku příjezdové rampy. Památkově chráněna od r. 1958.

Vrcholně barokní socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1727 v neobvyklém provedení s paladiem, za nímž se vznáší anděl v podobě eféba. Na podstavci kovový prosklený relikviář v podobě osmicípé hvězdy a nápisy: jeden nečitelný, druhý: HIC TOTUS PROSTAT IN ZVOFAMU ADVX STAT. Památkově chráněna od r. 1958.

První historická zmínka o Řepníkách z r. 1167 Pískovcová socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1795. Plastika v červenci 1920 stržena neznámým vandalem. Rekonstruována r. 1936. Na původní místo postavena socha nová. Opraveno oplocení kolem sochy.

Socha sv. Josefa byla vytvořena v roce 1890. Znázorňuje Josefa v dlouhém splývavém a nařaseném oděvu. V levé ruce drží malého Ježíše, v pravé hůl a svazek lilií. Na podstavci je nápis: Svatý Josefe, pěstoune Páně, ochránce církve, oroduj za nás! Socha je bez datace a není památkově chráněná.

Socha postavena k tisíciletému výročí smrti sv. Vojtěcha. Socha je komplikovaně zdobená. Podstavec rozdělen na čtyři partie. Na posledním socha sv. Vojtěcha. Na hlavě má biskupskou mitru. V pravé ruce drží biskupskou berlu. Sochu vysvětil papež Jan Pavel II.