Turistické cíle v okolí obce Dolní Újezd

Barokní bezvěžový venkovský kostel z r. 1696. Jednolodní orientovaná stavba obdélného půdorysu s odsazeným pravoúhlým obdélným presbytářem a osově umístěnou sakristií. Kvalitní příklad raně barokní architektury. Původní hřbitov obklopující kostel není používán. Kostel památkově chráněn od roku 1964.

Barokní jednolodní kostel s půlkruhovým závěrem a hranolovou věží v průčelí postaven r. 1642, několikrát přestavován. Značně poškozen požárem r. 1957. Oprava trvala až do 70. let 20. století. Při ní změnila vzhled kostelní věž, která měla původně cibulovou báň. Nad hlavním portálem erby stavebníků.

Gotický kostel z pol.17. století, stojící na starší stavbě, r. 1845 vážně poničen požárem a r. 1848 částečně stržen. V l. 1853–65 byl znovu vystavěn podle plánů Ing. Ant.Vacha z Pardubic. Ve věži nejstarší poličský zvon Medián, z r. 1511 a je zde rodná světnička skladatele B. Martinů.

Barokní kostel sv. Jakuba Většího postaven v letech 1723-1725 jako náhrada zbořené gotické stavby doložené r. 1350, stavebník kníže Jan Trautson. Dvě plánované věže nerealizovány, na zvonici a hřbitovní bránu upravena starší věž. Areál po r. 1750 doplněn o faru a křížovou cestu. Opravován r. 1880.

Kostel pochází z doby kolem roku 1547. Jednolodní stavba s presbytářem trojboce ukončeným a se dvěma barokními bočními kaplemi po stranách lodi. Nad presbytářem osmiboký sanktusník s lucernou. Střecha věže je jehlancová. Zapsán do seznamu kulturních památek r. 1964.

Klasicistní kostel byl postaven v l. 1794-1801 (arch. Josef Hardtmuth) na místě pův. kostela (vyhořel r. 1636). R. 1884 kostel poničil požár, při opravě byla věž zastřešena novou bání; dnešní báň věže je z r. 1913. V l. 1991-93 prošel kostel rekonstrukcí. Vnitřní vybavení je klasicistní a empírové.

Původně románský kostel, přestavěný nejprve goticky, po požáru r. 1692 barokně. Koncem 19. století zcela přestavěn neoslohově. Před hřbitovem, obklopujícím kostel, kříž z r. 1857 s reliéfy sv. Maří Magdaleny, Zmrtvýchvstání a sv. Petra.

Jednolodní gotický kostel s polygonálním závěrem z pol. 14. století. Ve 2. pol. 18. století barokně přestavěn. Uvnitř kostela fresky českých patronů sv. Jiří, sv. Vojtěcha, sv. Václava a sv. Jana Nepomuckého podle návrhů Mikoláše Alše z let 1899 - 1900 Alšovými žáky. Zařízení kostela z novější doby.

Pseudogotický kostel vystavěn v letech 1890–93 na základech ranně gotického kostela ze 13. st. přestavěného v roce 1668. Interiér kostela vybaven také pseudogoticky.

Na návrší severně od centra města stojí kaple sv. Kateřiny, která má podobu rotundy s apsidou. Rotunda vystavěna z opuky a zastřešena šindely. Klenba apsidy a portál pochází z pol. 14. stol. Kaple završena helmicí s lucernou. Kaple zapsána do seznamu kulturních památek r. 1964.

Orientovaná sálová stavba. V kamenném ostění dveří vytesán letopočet 1755, Poslední velká oprava kostela se uskutečnila v 70. letech 20. stol. Kostel má barokní dispozici. Doklad ohlasu barokní architektury v regionálním prostředí. Kostel zařazen do seznamu kulturních památek r. 2009.