Turistické cíle v okolí obce Zadní Arnoštov

Zaniklá vodní tvrz, která se v písemných pramenech neobjevuje nebo se záznamy o ní nedochovaly. Samotná vesnice je zmiňována r. 1365. Pravděpodobně zde sídlili manové moravskotřebovského panství.

Zřícenina dvoupatrové budovy vodního mlýna, přádelny a hostince, který založil Anton Josef Wondra v pol. 19. stol. Vodu k němu přiváděl dnes již zaniklý náhon z řeky Třebůvky. V letech 1857-1870 zde fungovala papírna.

Zaniklá tvrz stojící na kopci zvaném Durana; který získal jméno dle Durancie, manželky olomouckého knížete Oty. III. Dětleba (úřad vykonával v l. 1140–1160). Na základě archeologického průzkumu se na tvrzi žilo v období 13. a 14. stol. Od pol. 13. stol. bylo toto území v majetku kláštera Hradisko.

Se stavbou léčebny započato v roce 1914. R. 1916 areál ústavu otevřen a sloužil jako vojenská nemocnice pro raněné vojáky. Kaplička postavena při rozšiřování ústavu po r. 1926. Ústavní kostelík postaven zásluhou olomouckého arcibiskupa, kardinála Bauera. Kaplička stojí v krásném prostředí.

Původně tvrz, později nevelký zámeček, dnes rozsáhlý, pozdně barokní zámek. V letech 1797 až 1945 patřil hrabatům z Herbersteinu, kteří jej upravili empirově a později novobarokně. R. 1978 vyhořelo jižní křídlo a bylo nahrazeno novostavbou.

Hradisko o rozloze asi 1,8 ha, chráněné valem, příkopem a palisádou. Osídleno věteřovskou kulturou ze starší doby bronzové, lužickou a slezskou fází kultury lužických popelnicových polí z mladší a pozdní doby bronzové, platěnickou kulturou z doby halštatské a slovanskou ze střední doby hradištní.

Vodní nádrž Letovice na říčce Křetínce byla vybudována v letech 1972–1976. Hlavním účelem tohoto vodního díla je nadlepšení průtoků řeky Svitavy. Přehrada je však využívána především pro rekreaci, rybolov a vodní sporty. Vzniklé jezero je 4,7 km dlouhé o maximální hloubce 27 metrů.

Hrad z poloviny 14. století. Připomíná se v r.1351 jako středisko panství,k němuž náleželo 7 okolních vsí. Za husitských válek zřejmě pobořen,neboť se r.1497 uvádí jako pustý.

Tvrz postavili před r. 1406 zástavní držitelé páni z Vildenberka. Poč. 16. stol. byla výrazně rozšířena, patrně Jiřím Lhotským z Ptení a jeho synem Vítkem. Po r. 1714 byla připojena Libštejnskými z Kolovrat k jejich panství a přestala sloužit jako sídlo. Po r. 1945 zestátněna a postupně chátrala.

Oválné valové opevnění na na vrcholu Hradisko jižně od vesnice je středověkého původu a souvisí z ochranou makraběcího majetku, jež je ves jako jeho součást poprvé v roce 1258 uváděna. Konec tohoto sídla bude souviset s připojením k panství Cimburk v roce 1365, či natrvalo v roce 1407.

Vyhlídkové místo 610 m n. m. nedaleko obce Kladky poprvé zmiňované kolem roku 1330.

Zaniklé místo židovského hřbitova, pietně upraveno