Turistické cíle v okolí obce Zadní Arnoštov

Sousoší vzniklo r. 1734. Kvalitní sochařské dílo vrcholného baroka. R. 1987 přemístěno do parčíku u Školní ulice. Na rozích obláčky s andílky s ornamentální výzdobou. Nahoře mohutný oblak s Bohem Otcem, Kristem a holubicí jako Duchem Svatým. Na soklové části dvojice nápisů.

Sousoší Nejsvětější Trojice z roku 1893. Stojí před kostelem. Původně stálo u fary, která byla zbourána. Na sloupu sousoší reliéf svaté Rodiny.

Vrcholně barokní sousoší Madony se dvěma světci. Zbudováno r. 1727. Trojdílný pilíř s konzolami nese tvarovaný podstavec se sochou Madony na oblacích. Na křídlech stojí sochy sv. Jana Křtitele a sv. Jana Nepomuckého. Postavy v podživotní velikosti. Zapsáno r. 1964 do seznamu kulturních památek.

Autorsky neurčená pískovcová socha pochází z roku 1713. Doklad vysoké úrovně regionální kamenosochařské produkce. Na soklu sedící Panna Marie držící na klíně mrtvého Krista. Na hlavě plechová paprsková svatozář. Sousoší je na seznamu kulturních památek od r. 1964.

Stará radnice je v majetku města od roku 1538. V roce 1781 vyhořela při požáru města. Při jejích opravách byla přistavěna věž s hodinami, které mají dnes tři ciferniky.

Vodárna z roku 1913. Technická součást areálu sanatoria. Vedl odtud vodovod k hlavní budově. Drobná stavba obdélného půdorysu s valbovou střechou. Romanticky pojaté průčelí z kamenných kvádrů. Stavba ovlivněná doznívajícím historismem. Nyní již jako vodárna neslouží. Veřejnosti nepřístupná.

Zřícenina jednoho z původně dvou šebetovských vodních mlýnů, který byl založen zřejmě někdy v 17. stol. Prvně je mlýn zakreslen na mapě z r. 1832. Dodnes zůstal zachován pouze jeho sklep.

Rozhledna Strážný vrch v neobvyklé podobě těžní věže s výztužemi štoly byla vybudována v letech 2009-2010 na Hřebečském hřbetu a je volně přístupná. Je součástí projektu Hřebečských důlních stezek.

Nepatrné reliéfní náznaky jinak již zcela zaniklé tvrze, jejíž doba vzniku není přesně datována. Od poloviny 14. století byla ale již prokazatelně součástí zboží hradu Vraní Hory, později Vranové Lhoty. Zánik tvrze se předpokládá snad koncem 14. století.

Bývalá synagoga v Jevíčku byla postavena v letech 1792-1794 místo starší dřevěné synagogy zničené požárem r. 1747. V r. 1907 byla secesně upravena. Židovské komunitě sloužila do 2. světové války. Od r. 1951 ji využívala československá církev husitská. Dnes se zde konají různé kulturní akce.

Klášter augustiniánů vznikl v polovině 14. stol. Barokní budova konventu s rajským dvorem dokončena r. 1682. Nad portálem renesanční kartuše. Za Josefa II. r. 1784 klášter zrušen. Konvent je tvořen čtyřmi jednopatrovými křídly. V prostorách se nachází expozice muzejních sbírek. Konvent je v seznamu kulturních památek od r. 1964.

Fridrich ze Schönburgu měl v r.1281 na Třebové Konráda, což je první zpráva o hradu. Hrad se spolu s městem znovu uvádí v r.1346 a r.1365, kdy je Jindřich z Lipé prodal J. Jindřichovi. Ze zbytků got. hradu je dobře dochovaný reliéf opevnění.