Turistické cíle v okolí obce Běleč

Železnorudný důl patřil ve své době k největším a nejvýznamnějším dolům Barrandienu, měl 84 podzemních pater zasahujících až do hloubky 426 m (120 m pod hladinu moře). V chodbách je shromážděna řada unikátních exponátů připomínajících slavnou dobu hornictví a lomařství v této oblasti.

Kamenná 12 m vysoká rozhledna na vrchu Děd u Berouna, postavená za 5 měsíců v roce 1893, byla první rozhlednou Klubu českých turistů. Na ochoz volně přístupné vyhlídkové plošiny vede 56 schodů.

Pozdně goticko-renesanční budova, přestavěna za Jiřího Bořity z Martinic, snad v 80. letech 16. století. Za Jaroslava Bořity z Martinic povýšena na děkanství. V poschodí se zachoval vzácný táflovaný strop, malovaný temperou, z počátku 17. století.

Barokní areál děkanství z počátku 18. století, postavený na místě gotické fary, ze které se prý dochovaly valeně sklenuté sklepy. Na fasádě pamětní bronzová deska Josefu Antonínu Seydlovi od sochaře Z. Dvořáka. Na zahradě pozdně barokní kaple s hranolovou věží.

Barokní lovecký zámeček postavil poč. 18. stol. Josef V. Fürstenberg na místě myslivny z r. 1572. V 19. stol. přestavěn do dnešní podoby. R. 1929 jej od Fürstenbergů koupil stát, poté sloužil jako sídlo lesní správy a rekreační a školicí středisko. Od r. 1991 v majetku Karla Schwarzenberga.

Památný Svatováclavský dub byl podle legendy vysazen r. 903 sv. Ludmilou při narození sv. Václava, což by znamenalo že je starý přes 1100 let. Podle odhadů je ale o něco mladší, přibl. 700–900 let. Je jedním z nejstarších stromů v ČR. Roku 1887 byla před dub umístěna pískovcová socha sv. Václava.

Areál bývalého uhelného dolu, dnes hornický skanzen a tzv. "expozice posledního dne", kdy jsou uchovány stroje a zařízení tak, jako by jej horníci právě opustili.

Dům U české koruny byl založen r. 1884 a v r. 1891 novorenesančně přestavěn. Bývala v něm nejstarší kladenská lékárna. Sgrafitovou výzdobu s medailony podle návrhů Mikoláše Alše provedl Josef Bosáček. Objekt je od r. 1958 památkově chráněn.

Fara kostela sv. Václava v Kladně-Rozdělově postavena koncem dvacátých let dvacátého století. Postavena na pozemcích břevnovských benediktinů. Budova od roku 1958 památkově chráněna.

Roubený obytný dům s nejstarší částí ze 16. st. je ukázka lidové architektury bohatších usedlostí navazující na středověké tradice ve středních Čechách. Dnes slouží jako skanzen s expozicí selské domácnosti, hospodaření, řemesel a lidových zvyků.

Zaniklá vodní tvrz. Doba jejího založení je odborníky odhadována na 11.–13. stol., poté zpustla a ve 14.–15. stol. byla obnovena. Nejstarším známým majitelem je r. 1416 Hanuš z Neprobylic, poté r. 1523 Hynek Bořita z Martinic. R. 1542 je v majetku Jana Bořity z Martinic uváděna již pustá.

Kaple z let 1838–45 dle plánů J. Jiruše. Na severní stěně náhrobníky z let 1860 a 1876, na přilehlém hřbitově litinové klasicistní náhrobníky z 1. poloviny 19. století. U kaple odbočuje červená značka ze silnice na hradiště Stradonice.