Turistické cíle v okolí obce Běleč

Kostel na místě gotické svatyně ze 14. stol., barokní podoba z 80. let 17.stol. Jednolodní stavba s kamenným oltářem, nad ním obraz sv. Ludmily a kněze Kaicha, jak vyučují sv. Václava. Naposledy rekonstruován v letech 1991-1992 z prostředků celostátní sbírky.

Románsko-gotický kostel sv. Lukáše ve Svárově je zmiňován již r. 1249 a přes barokní úpravy jsou v něm dochovány románské i gotické prvky původní stavby. Památný je i okolní hřbitov gotického založení, jehož kruhová zeď je také chráněnou památkou.

Ve Zbečně sídlil v 11. stol. knížecí dvorec, ke kterému patřil i kostel. Prvně je zmiňován r. 1350. V obvodovém zdivu lodi je zachovaná románská část stavby. V l. 1714–16 byl stavebně upraven v barokním stylu. R. 1831 postavena věž. R. 1993 byla provedena rekonstrukce a archeologický výzkum.

Drobný jednolodní obdélný kostel vystavěn z prostředků obce a darů obyvatel v r. 1774. V interiéru rokokový oltář a pozdně barokní kazatelna.

Gotický kostel z první poloviny 14. stol. Kostelní hřbitov sloužil do r. 1927. U kostela dřevěná zvonice z roku 1717. Kompletní opravou prošel kostel r. 1903-4, od té doby byl však kostel několikrát vykraden a interiér zničen.

Barokní kostel sv. Mikuláše ve Třtici byl postaven ve 2. čtvrtině 18. století podle plánů Fr. I. Prée na místě gotické stavby zničené za husitských válek. Současná podoba pochází z r. 1840. Vnitřní zařízení novogotické z 19. stol., jediný dochovaný zvon z r. 1607. Od r. 1999 kostel nevyužíván.

Původně románská rotunda z poč.13.st. Okolo r.1400 přestavěn v gotickém slohu. Roku 1858 naposledy rozšířen o západní část a přistavena novogotická zvonice, později zase zbouraná. Barokní zařízení kostela je v současné době uloženo v depozitáři.

Pozdně secesní kostel postaven v roce 1912 z bílých cihel a železobetonu. Dvoulodní chrám s obdélným polokruhovitě ukončeným presbytářem a přístavkem sakristie. V interiéru se dochovala původní secesní výmalba. Hranolová věž je vysoká 32 m jsou v ní dva zvony od Rudolfa Manouška, z r. 1919 a 1929.

Kostel byl založen císařem Karlem IV. zároveň se stavbou hradu Karlštejna v roce 1348 a dostavěn ještě před dokončením hradu v roce 1356. Kostel je jednoduchá stavba s plochým stropem, pětiúhelníkovým presbytářem zaklenutým sklípkovou klenbou.

Pozdně gotický přibližně orientovaný kostel z r. 1522, rozšířen barokně (1728) a novogoticky (1885) s podporou knížecí rodiny Fürstenbergů podle plánů J. Mockera. Obnoven po roce 1989. Jednolodní stavba s hranolovou věží v čele má odsazený polygonální závěr se sakristií a kaplí při severním boku.

Obec založena Janem Lucemburským r. 1325, kostel je prvně připomínán k r. 1352. Původně gotická stavba byla později barokně přestavěna, přesto si zachovala gotický vzhled. Orientovaný jednolodní kostel s mírně odsazeným obdélným, polygonálně ukončeným presbytářem a mohutnou věží v západním průčelí.

Kostel, r.1329 postoupen Janem Lucemburským křížovníkům s červenou hvězdou (ve správě řádu do dneška). Vypálen za třicetileté války. R. 1656 přistavěna věž (sloužila též jako strážní). V l. 1702–1715 kostel barokně přestavěn (stavitel F. Fortini). V l. 1973–1976 instalováno šest nových zvonů.