Turistické cíle v okolí obce Jevíčko

Nepatrné reliéfní náznaky jinak již zcela zaniklé tvrze, jejíž doba vzniku není přesně datována. Od poloviny 14. století byla ale již prokazatelně součástí zboží hradu Vraní Hory, později Vranové Lhoty. Zánik tvrze se předpokládá snad koncem 14. století.

Zajímavá studánka v lesích Drahanské vrchoviny, kde se v r. 1869 stal tragický příběh lidí, který stále nutí k zamyšlení. Snad proto zde lidé dodnes pokládají květiny a rádi navštěvují tohle magické místo.

Zdejší tvrz je připomínána pouze v zápisech majitelů v zemských deskách v r.1630 a 1635. Stavitel a místo tvrze nejsou známy. Tvrz zanikla v období třicetileté války.

Pravěké výšinné sídliště o rozměrech cca 50x120 m leží na malé ostrožně v nadmořské výšce 410 m, chráněné z jihu a západu vodním tokem. Přístupná severovýchodní strana je opevněná valem a příkopem. Vysoce hodnotná archeologická i kulturně-historická kulturní památka.

První zmínka o dvoru na Pastvisku pochází z r. 1371. V r. 1627 nechal Václav ze Zástřizl dvůr postavit znovu. Součástí stavby je i kaple sv. Huberta. V současnosti areál slouží jako hotel a restaurace s názvem Sudický dvůr.

K prvnímu středověkému opevnění vrcholu kopce došlo zřejmě na přelomu 11. a 12. stol. Patrně Vaněk z Boskovic po r. 1446 na získané zástavě vystavěl hrádek. Hrad zanikl za vojenského tažení uherských oddílů v letech 1469–1470.

Bývalá synagoga v Jevíčku byla postavena v letech 1792-1794 místo starší dřevěné synagogy zničené požárem r. 1747. V r. 1907 byla secesně upravena. Židovské komunitě sloužila do 2. světové války. Od r. 1951 ji využívala československá církev husitská. Dnes se zde konají různé kulturní akce.

Klášter augustiniánů vznikl v polovině 14. stol. Barokní budova konventu s rajským dvorem dokončena r. 1682. Nad portálem renesanční kartuše. Za Josefa II. r. 1784 klášter zrušen. Konvent je tvořen čtyřmi jednopatrovými křídly. V prostorách se nachází expozice muzejních sbírek. Konvent je v seznamu kulturních památek od r. 1964.

Fridrich ze Schönburgu měl v r.1281 na Třebové Konráda, což je první zpráva o hradu. Hrad se spolu s městem znovu uvádí v r.1346 a r.1365, kdy je Jindřich z Lipé prodal J. Jindřichovi. Ze zbytků got. hradu je dobře dochovaný reliéf opevnění.

Zaniklá vodní tvrz, která se v písemných pramenech neobjevuje nebo se záznamy o ní nedochovaly. Samotná vesnice je zmiňována r. 1365. Pravděpodobně zde sídlili manové moravskotřebovského panství.

Zřícenina dvoupatrové budovy vodního mlýna, přádelny a hostince, který založil Anton Josef Wondra v pol. 19. stol. Vodu k němu přiváděl dnes již zaniklý náhon z řeky Třebůvky. V letech 1857-1870 zde fungovala papírna.

Zaniklá tvrz stojící na kopci zvaném Durana; který získal jméno dle Durancie, manželky olomouckého knížete Oty. III. Dětleba (úřad vykonával v l. 1140–1160). Na základě archeologického průzkumu se na tvrzi žilo v období 13. a 14. stol. Od pol. 13. stol. bylo toto území v majetku kláštera Hradisko.