Turistické cíle v okolí obce Chornice

Zdejší tvrz asi postavil někdo z rodu Švábenických po r. 1479. Předchozí vlastník vesnice, vladycký rod Kolesů z Rakové, zřejmě vlastnil pouhý dvorec. První písemná zmínka o tvrzi je až z r. 1540. Počátkem 17.století vesnice s tvrzí velmi prosperuje. Zaniká r. 1642, kdy byla vypálena Švédy.

Národní přírodní rezervace Rohová vyhlášená r. 2018 zaujímá severojižně orientovanou stráň jihozápadně od Moravské Třebové a chrání ekosystémy suťových lesů, skalní ekosystémy a biotopy vzácných a ohrožených druhů rostlin. Přístupný jen západní okraj rezervace s vrchem Roh po červené značce.

Pozdně středověká tvrz, jejíž vznik není písemně datován, byla původně součásti dvora jako "pánské stavení" Jana ze Strachnova. V letech 1613-1624 se stavení nazývalo tvrzí. Dnes po ní zůstal v zahradě domu čp.4 nepatrný pahrbek.

Zaniklý hrad, r. 1274 se po něm píše rytíř Bertold. V držení jeho rodu cca do pol. 14. stol., poté biskup. léno (jehož byl centrem) děleno a město Rumberk získal r. 1391 Zikmund z Letovic. Hrad tou dobou pustý nebo zpustl po připojení k Letovicím.

Rumpálové zařízení nad 68,5 metrů hlubokou studnou. Radí se tak mezi nejhlubší studny v Česku. Z větší části vysekaná ve skále. Soukolí se uvádělo do pohybu otáčením dřevěného kola. Rumpál chátral vedle studny do r. 1975, poté opraven. Vrátilo se opravené původní zařízení rumpálu.

Kryté schodiště tvořící přístupovou cestu na hřbitov na Křížovém vrchu. Na portálu schodiště letopočet 1575. Postaveno za Jana z Boskovic. Schodiště kryté šindelovou střechou. V roce 1999 po požáru zrekonstruováno.

Opat Kašpar z Litovle přistoupil v r. 1570 k výstavbě dvora s pivovarem, jehož součásti byl i objekt pro pobyt příslušníků premonstrátského kláštera Hradisko u Olomouce později nazývaný jako Starý zámek. Dokončen byl r. 1598 za opata Jiřího Pavorina z Pavorinu.V r. 1880 za Mořice Konigswartera byl zámek přestavěn.

V jádře renesanční zámek s bohatou výzdobou. V době švédské okupace Olomouce se stal útočištěm hradišťských mnichů. Nynější podobu získal za Mořice Kőnigswortera po barokních úpravách v r. 1885. Od r. 1953 objekt slouží jako sociální ústav. Rekonstrukce koncem 20. stol.

Dva reliéfy vytvořené sochařem Karlem Otáhalem v letech 1947 a 1952 do pískovcové skály zobrazují profily básníka Petra Bezruče a hudebního skladatele Josefa Bohuslava Foerstra.

Morový sloup Nejsvětější Trojice z let 1853-1860 postaven na základech staršího sloupu z pol. 18. století. Sloup nese osm soch světců. Zakončen nádhernou barokní hlavicí.

Pískovcový sloup se sochou sv. Jana Nepomuckého pochází z roku 1739. Na přední straně podstavce jsou reliéfy Panny Marie a Josefa s Ježíškem, na bocích reliéfy sv. Šebestiána a Rocha. Na zadní straně podstavce německý nápis a letopočet 1739. Sloup je zapsán ve státním seznamu kulturních památek.

Velmi kvalitní sochařská práce z r. 1730. Dominantní prvek náměstí. Ze středu podstavce vyrůstá sloup. Na něm socha světce. Jan Nepomucký zpodoben v tradičním oblečení se dvěma vrstvami drapérie a pláštíkem přes ramena. Části plastiky jsou pozlacené. V seznamu kulturních památek od r. 1964.