Turistické cíle v okolí obce Velká Dobrá

Zbytky zdí zvonice na samém vrcholu kopce Číčovický kamýk, který je přírodní památkou a poskytuje útočiště hájovým druhům ptactva, ještěrek a užovek. Kopec je vzácnou paleontologickou lokalitou s buližníkovým podložím.

V jádru gotická budova děkanství ve Slaném. Pozdně barokně přestavěná na poč. 80. let 18. stol. Další úpravy v letech 1886, 1922 a 1930. Interiéry opraveny v letech 1991-95. Sochařská výzdoba obnovena v r. 2004. Atika zdobena sochami dvou andělů, mezi nimi kříž. Sochařská výzdoba obnovena r. 2004.

Pozdně goticko-renesanční budova, přestavěna za Jiřího Bořity z Martinic, snad v 80. letech 16. století. Za Jaroslava Bořity z Martinic povýšena na děkanství. V poschodí se zachoval vzácný táflovaný strop, malovaný temperou, z počátku 17. století.

Zaniklá tvrz v Dobrovízi měla jen krátkou historii. Prvně je doložena r. 1400 při prodeji vsi a zanikla někdy v průběhu husitských válek, protože po jejich skončení již není zmiňována. Nedochovaly se po ní žádné stopy a není známo, kde přesně stála.

Barokní lovecký zámeček postavil poč. 18. stol. Josef V. Fürstenberg na místě myslivny z r. 1572. V 19. stol. přestavěn do dnešní podoby. R. 1929 jej od Fürstenbergů koupil stát, poté sloužil jako sídlo lesní správy a rekreační a školicí středisko. Od r. 1991 v majetku Karla Schwarzenberga.

Památný Svatováclavský dub byl podle legendy vysazen r. 903 sv. Ludmilou při narození sv. Václava, což by znamenalo že je starý přes 1100 let. Podle odhadů je ale o něco mladší, přibl. 700–900 let. Je jedním z nejstarších stromů v ČR. Roku 1887 byla před dub umístěna pískovcová socha sv. Václava.

Areál bývalého uhelného dolu, dnes hornický skanzen a tzv. "expozice posledního dne", kdy jsou uchovány stroje a zařízení tak, jako by jej horníci právě opustili.

Dům U české koruny byl založen r. 1884 a v r. 1891 novorenesančně přestavěn. Bývala v něm nejstarší kladenská lékárna. Sgrafitovou výzdobu s medailony podle návrhů Mikoláše Alše provedl Josef Bosáček. Objekt je od r. 1958 památkově chráněn.

Barokní budova z let 1734–1737 postavena majitelkou tachlovického panství velkovévodkyní Annou Marií Františkou Terezií Toskánskou ve stylu toskánských šlechtických sídel. Budova si uchovala původní dispozici a vzhled.

Fara kostela sv. Václava v Kladně-Rozdělově postavena koncem dvacátých let dvacátého století. Postavena na pozemcích břevnovských benediktinů. Budova od roku 1958 památkově chráněna.

Roubený obytný dům s nejstarší částí ze 16. st. je ukázka lidové architektury bohatších usedlostí navazující na středověké tradice ve středních Čechách. Dnes slouží jako skanzen s expozicí selské domácnosti, hospodaření, řemesel a lidových zvyků.

Asi v pol. 17. stol. postavena tvrz, na přelomu 17. a 18.stol., kdy byla vlastníkem panství Anna Marie vévodkyně Toskánská, přestavěna na barokní zámek. Další úpravy v 19. století. Zámek se skládá ze dvou částí, východní je barokní, západní upravena novodobě.