Turistické cíle v okolí obce Hostouň

Původně gotický klášter s kostelem sv. Tomáše Apoštola byl přestavěn ve vrcholném baroku Kiliánem Ignácem Diezenhoferem. Interiér kostela vyniká freskami V. V. Reinera, obrazy K. Škréty, P. P. Rubense, nebo sochami F. M. Brokoffa.

Premonstátskou kanonii na hoře Sion (Strahov) založil v letech 1142–43 za podpory Vladislava II. a královny Judity olomoucký biskup Jindřich Zdík. Původně románský areál prošel řadou přestaveb od gotiky po baroko, zachoval si však množství původních detailů. Po roce 1990 obnoven.

V roce 1628 zde byl položen základní kámen k novému klášteru servitů. V období 30leté války se však servité usídlili na Starém městě a pozemek prodali. Nakonec zde vznikl zájezdní hostinec a špitál s kaplí sv. Martina. Roku 1787 byla kaple uzavřena Josefem II., pak prodána a přestavěna na byty.

Barokní kostel sloužící theatinské koleji vybudovaný v letech 1691–1717 podle projektu neznámého architekta (snad J. B. Matheye), dostavěný Janem Blažejem Santinim-Aichlem.

Raně barokní usedlost, původně zvaná Alsterlischer Hof (Alsterlický dvůr), z r. 1643. Větší část usedlosti zbořena v r. 1971, dochovala se barokní budova s klasicistními prvky. Dnes v soukromých rukou, od r. 1997 postupně rekonstruována.

První zpráva o tvrzi v Kněževsi pochází z r. 1383, kdy tu seděl Šimon Kněževeský. R. 1420 dobyta křižáky císaře Zikmunda, jako obnovená doložena r. 1434 v majetku Vítka z Landštejna. Během 16. stol. zpustla, při prodeji vsi r. 1575 byla již zaniklá. Na jejím místě nyní pozdně barokní statek.

Knížecí hrobka Fürstenbergů v Nižboru je podzemní stavba z r. 1787 založená po zákazu Josefa II. pohřbívat v kostelích. Fürstenbergům patřil Nižbor od 1. pol. 18. stol. do r. 1929, kdy ho prodali státu. Hrobka byla celkově rekonstruována r. 2014.

Kašna z r. 1686, dílo kameníka Francesca della Torre a sochaře Jeronýma Kohla, je zdobena lvími hlavami, římskými bohy Merkurem, Vulkánem, Neptunem a Herkulem a dalšími alegorickými postavami.

Zámek s kaplí Nejsvětější Trojice postavili Ubelliové v l. 1713–14, v kapli jejich rodinná hrobka. R.1919 majetkem státu, po r. 1945 užíván státním statkem. Po r. 1989 prodán do soukromého vlastnictví. R. 2008 v nucené dražbě získán Nadačním fondem Koleč, po rekonstrukci plánováno muzeum včelařství.

Pozdně barokní palácová stavba z roku 1776 s využitím renesančních stavebních částí. Od roku 1920 v majetku ČSR. Od roku 1996 sídlo Senátu Parlamentu ČR.

Johanitská komenda byla založena na předmostí Juditina mostu jako strážný a sociální ústav roku 1169. Řád zde s přestávkou 1950–90 sídlí dodnes. Kostel i okolní budovy prošly ve 13.–18. století řadou přestaveb.

V zámek byla v 16. stol. přestavěna střed. tvrz. Před r. 1742 byl přestavěn a sloužil jako let. sídlo zbraslavských opatů. 2.7.1742 se stal místem jednání mezi maršálem Belleislem a knížetem Esterházym. Dnes slouží jako Hydrometerologický ústav.