Turistické cíle v okolí obce Hostouň

Klášter vznikl na místě Gryspekovského paláce u někdejšího hradčanského farního kostela pro mnichy barnabitského řádu. Po zrušení komunity za Josefa II. sem přešly bosé karmelitánky, pro které se vžilo pojmenování barnabitky. Po roce 1950 objekt ve správě ministerstva vnitra, klášter obnoven 1990.

Klášter dam Srdce Ježíšova byl v původně barokní vile, kdysi patřící hraběti Clarymu, založen 1872. V letech 1882-84 postaven kostel Nejsvětějšího Srdce Páně v beuronském slohu (projekt P. Ghislain Béthune), klášterní budovy a penzionát pro dívky vznikly později. Komunita odešla z Prahy roku 1919.

Raně barokní budova zrušeného trojlodního klášterního kostela dominikánů vystavěného v letech 1654–79 Francesco Carattim. V r. 1783 kostel zrušen a r. 1790 budova klasicistně upravena. V letech 1791–1849 zde sídlila pošta, tehdy jediná v Praze.

Kostel Nejsvětější Trojice postaven v l. 1581–1602 původně jako protestantský, r. 1623 zpustošen. V l. 1655–1662 k němu byl přistaven františkánský klášter, r. 1657 uvnitř postavena Loretánská kaple. Dnes patří bosým karmelitánům.

Klášter vybudovaný r. 1663 františkány u první loretánské kaple v Čechách z r. 1623. Autoři projektu jsou K. Lurago a J. D. Orsi. V letech 1950–1953 tábor nucených prací pro kněze, poté vojenská opravna, dnes opět klášter.

Nejstarší kapucínský klášter v Čechách vznikl z iniciativy arcibiskupa Zdeňka Berky z Dubé roku 1602. Upraven a zvětšen 1666. Komunita zde fungovala do roku 1944, kdy klášter zabralo SS. Po krátkodobé poválečné obnově rozehnána 1950, mniši se vrátili roku 1990. Sídlo zemského provinciála řádu.

Původně gotický klášter s kostelem sv. Tomáše Apoštola byl přestavěn ve vrcholném baroku Kiliánem Ignácem Diezenhoferem. Interiér kostela vyniká freskami V. V. Reinera, obrazy K. Škréty, P. P. Rubense, nebo sochami F. M. Brokoffa.

Premonstátskou kanonii na hoře Sion (Strahov) založil v letech 1142–43 za podpory Vladislava II. a královny Judity olomoucký biskup Jindřich Zdík. Původně románský areál prošel řadou přestaveb od gotiky po baroko, zachoval si však množství původních detailů. Po roce 1990 obnoven.

V roce 1628 zde byl položen základní kámen k novému klášteru servitů. V období 30leté války se však servité usídlili na Starém městě a pozemek prodali. Nakonec zde vznikl zájezdní hostinec a špitál s kaplí sv. Martina. Roku 1787 byla kaple uzavřena Josefem II., pak prodána a přestavěna na byty.

Barokní kostel sloužící theatinské koleji vybudovaný v letech 1691–1717 podle projektu neznámého architekta (snad J. B. Matheye), dostavěný Janem Blažejem Santinim-Aichlem.

Raně barokní usedlost, původně zvaná Alsterlischer Hof (Alsterlický dvůr), z r. 1643. Větší část usedlosti zbořena v r. 1971, dochovala se barokní budova s klasicistními prvky. Dnes v soukromých rukou, od r. 1997 postupně rekonstruována.

První zpráva o tvrzi v Kněževsi pochází z r. 1383, kdy tu seděl Šimon Kněževeský. R. 1420 dobyta křižáky císaře Zikmunda, jako obnovená doložena r. 1434 v majetku Vítka z Landštejna. Během 16. stol. zpustla, při prodeji vsi r. 1575 byla již zaniklá. Na jejím místě nyní pozdně barokní statek.