Turistické cíle v okolí obce Velké Přítočno

Bývalý statek situován v centru obce. Soubor budov hospodářského dvora. Předmětem ochrany je jihozápadní křídlo s přistavěným hvozdem sladovny. Vchod do dvora veden pískovcovým portálem ze 17. stol. orámovaný bosáží, sklenutý vypjatým segmentem, jeho cípy jsou neseny volutovými konsolami.

Dnes již neexistující železniční most byl v provozu od roku 1865. Trať Kralupy – Turnov. Most sloužil pouze železniční dopravě až do roku 1965. Na pilíři masivní kubické konzoly, nesoucí stožáry veřejného osvětlení.

Černá bašta zbudována ve druhé polovině 15. stol. Stálá posádka ji využívala jako strážnici. Později užívána jako sklad střelného prachu. Za komunistů bašta rychle chátrala. Dnes je zrekonstruována a užívají ji slánské skautské organizace. Její stav velice zachovalý, včetně přilehlých prostor.

Romantická představa hradu z počátku 21. století. Expozice obsahují vybavení regionálních interiérů 18. a 19. stol., historické dílny, gotickou knihovnu, rytířský sál, zbrojnici, pokoje v gotickém, barokním nebo klasicistním stylu.

Chotečská tvrz byla zřejmě postavena na počátku 15. století za Mikuláše z Chotče. Výslovně je poprvé doložena v roce 1530 za vzpoury poddaných. Zachována hranolová věž s renesančními klenbami a část hradby. Dnes skryta v hospodářském dvoře.

Železnorudný důl patřil ve své době k největším a nejvýznamnějším dolům Barrandienu, měl 84 podzemních pater zasahujících až do hloubky 426 m (120 m pod hladinu moře). V chodbách je shromážděna řada unikátních exponátů připomínajících slavnou dobu hornictví a lomařství v této oblasti.

Zbytky zdí zvonice na samém vrcholu kopce Číčovický kamýk, který je přírodní památkou a poskytuje útočiště hájovým druhům ptactva, ještěrek a užovek. Kopec je vzácnou paleontologickou lokalitou s buližníkovým podložím.

Pozdně goticko-renesanční budova, přestavěna za Jiřího Bořity z Martinic, snad v 80. letech 16. století. Za Jaroslava Bořity z Martinic povýšena na děkanství. V poschodí se zachoval vzácný táflovaný strop, malovaný temperou, z počátku 17. století.

V jádru gotická budova děkanství ve Slaném. Pozdně barokně přestavěná na poč. 80. let 18. stol. Další úpravy v letech 1886, 1922 a 1930. Interiéry opraveny v letech 1991-95. Sochařská výzdoba obnovena v r. 2004. Atika zdobena sochami dvou andělů, mezi nimi kříž. Sochařská výzdoba obnovena r. 2004.

Buližníkový skalní masiv v údolí Divoké Šárky na okraji Prahy v meandru Šáreckého potoka. Na konci ostrohu je skalní pyramida Koruna Šárky. Jméno Dívčí skok je z pověsti o Dívčí válce. Právě zde proradná Šárka ukončila svůj život. Ostroh je volně přístupný neznačenou pěšinou.

Jedno z nejznámějších a přírodovědecky nejcennějších chráněných území Prahy. Je to skalnatá a hluboká soutěska Šáreckého potoka, která vznikla postupnou vodní erozí. Jedná se o nejstarší horniny, předprvohorního stáří, na území Prahy, jejichž stáří se odhaduje na 800 mil. let.

Zaniklá tvrz v Dobrovízi měla jen krátkou historii. Prvně je doložena r. 1400 při prodeji vsi a zanikla někdy v průběhu husitských válek, protože po jejich skončení již není zmiňována. Nedochovaly se po ní žádné stopy a není známo, kde přesně stála.