Turistické cíle v okolí obce Chuchelna

Pramen Vratislavické kyselky objevil r. 1862 náhodně Karl Skollaude při hloubení studny pro bělírnu látek. Později zřídil malé lázně. Od r. 1894, kdy voda získala osvědčení o léčivosti, byla stáčena do lahví s přestávkami do r. 2004. Zchátralý provoz od r. 2018 obnovuje nový majitel.

Zřícenina hradu. Zal. před r. 1390, kdy dobyt král. vojskem jako maj. odboj. šlechtice Markvarta z Vartemberka. Připadl koruně a do r. 1392 není zmiň. V obd. husit. válek maj. Ota z Bergova. Rozbořen jako sídlo lapků r. 1442 či 1447. Poté neobnoven.

Vyhlídka Zdenčina skála je vyhlídkové místo zřízené na 10 m vysokém skalním suku v nadmořské výšce 390 m n. m. Z místa je velký rozhled na údolí Jizery a na část Betlémských skal. Za dobrého počasí je viditelný i liberecký Ještěd.

Opevněné sídlo – tvrz nebo malý hrad – bylo postaveno podle archeologických nálezů v období přelomu 13. a 14. století. V písemných pramenech nejsou o této stavbě žádné zmínky, patrně šlo o rodové sídlo zemanů ze Ždírce. Opevněno strmými srázy, valy a příkopy, zachován malý zbytek zdi.

Tvrz byla založena pravděpodobně Valdštejny v 15. století, tvrziště zastavěné budovami, sklepení jedné z nich je původní i s gotickým portálem. Terénní hrany v severní a západní části pozemku jsou zřejmě pozůstatky dispozice tvrze.

Hrad pochází zřejmě už z druhé poloviny 12. století, zanikl někdy během století 14. Poškozen lámáním kamene.

Kamenný obloukový viadukt na trati Liberec - Tanvald - Kořenov někdejší RGTE (Liberecko-jablonecko-tanvaldská dráha), který přímo navazuje na tanvaldské zhlaví stanice Smržovka. Postaven r. 1894, dlouhodobě chátral, v posledních letech postupně opravován.

Soubor přízemních a patrových maloměstských roubených i zděných domů z 18.–19. století v části Trávníky, ovlivněných dobovými architektonickými styly. Paradoxně je vesnickou památkovou zónou, ač jde o lokalitu v intravilánu města Železný Brod.

Mladší turnovský židovský hřbitov založený kolem roku 1720 s cennými pískovcovými náhrobky. V opraveném hřbitovním domku, který byl postaven v roce 1800, expozice věnovaná židovskému osídlení regionu.

Ústřední prostor tzv. Nového města v Jilemnici získal svou podobu po požáru roku 1788. Domy jsou posunuty vždy o jednu okenní osu do ulice, aby z nich bylo vidět směrem k náměstí. Podle tohoto "nakukování" získala ulička své jméno.

Osmiboká zděná zvonice s mansardovou střechou nahradila roku 1786 zřejmě starší, snad dřevěnou stavbu téhož účelu. O její existenci svědčí velký zvon, ulitý v Praze roku 1605. Při opravách v 19. století zmenšena zvonová okna. Dominanta areálu kostela a funkčního hřbitova.

Štenýřová dřevěná zvonice tradičního gotizujícího provedení byla západně od kostela na Vyskři postavena roku 1750. Je zřejmě další generací obdobných staveb, které zde stály od středověku. Zvon z roku 1617 byl bohužel 300 let po svém zavěšení zrekvírován.