Turistické cíle v okolí obce Ryžoviště

Větrný mlýn horského typu z lomového kamene byl vybudován nejspíše r. 1830, ale v provozu byl jen krátce. Činnost ukončil ještě v 1. polovině 19. stol. a později byl upraven na byty. Nízká stavba je nyní užívána k soukromým rekreačním účelům.

Částečně poškozené tvrziště na západním okraji vsi nad přírodním amfieátrem nacházející se na lesem porostlé ostrožně. Její existenci potvrdil až archeologický výzkum v roce 1999. V roce 1534 se píše Jiří Světlík z Vichovy, patrně služebník pánů z Valdštejna.

Vodní elektrárna Spálov stojí těsně nad soutokem Jizery a Kamenice. Podle projektu Ing. Dr. A. Jílka vznikla v letech 1921–26, vnější vzhled se vyznačuje použitím prvků rondokubismu.

Vodní elektrárna postavená roku 1913 pro firmu Tanvaldské přádelny bavlny podle projektu Bruno Bauera firmou Pittel a Brausewetter v místní části Popelnice na pomezí Šumburku n. D. (dnes část Tanvaldu) a Velkých Hamrů. Dodnes bez velkých změn v provozu.

Vodní nádrž Labská byla vybudována na Labi na jižním okraji Špindlerova Mlýna u jeho části Labská v letech 1910-1916, především jako ochrana proti povodním. Zachytává převážnou část sněhových vod. Od r. 1994 pracuje v hrázi malá vodní elektrárna se čtyřmi turbínami. Strmé břehy jsou volně přístupné.

Vodní nádrž Souš vybudována v letech 1911-1915, opravována v letech 1924-1927. V letech 1971-1974 upravena na vodárenskou nádrž pro zásobování Tanvaldska a části Jablonecka pitnou vodou, v důsledku toho přístupna veřejnosti jen hráz.

Vodnatý vodopád na říčce Bílá Smědá se nachází v Jizerských horách severně od Štolpišské silnice nedaleko od horské chaty na Smědavě dostupné motorovými vozidly z Bílého Potoka. Přímo k vodopádu nevede značená cesta.

Hájený potok pramení pod vrcholem nejvyšší hory Jizerských hor na české straně, na Smrku. Na středním toku se prodírá strmou skalní soutěskou a vytváří řadu kaskád a menších vodopádů, přičemž tvoří hranici rezervace Jizerskohorské bučiny, od r. 2021 zapsané v seznamu světového dědictví UNESCO.

Vodopády Bílé Desné se nacházejí asi jen 300 metrů nad poslední budovou města Desná, avšak již na katastru Mariánské Hory. Vynikají v celostátním měřítku vysokým průtokem vody.

Soustava vodopádů na říčce Černé Desné v Jizerských horách v úseku pod vodní nádrží Souš v nadmořské výšce 585-685 metrů. Kaskádovitý tok je doprovázen souběžnou, červeně značenou turistickou cestou.

Vodopád na Jedlové padá přes žulovou desku z výšky pěti metrů na žulové kameny a do menší tůně. Díky svislému profilu skalního podkladu vytváří vodopád parabolu. Průtok kolísá v závislosti na roční době a nejpůsobivěji vypadají na jaře. Kolem vodopádů byla vyznačena 2 km dlouhá naučná stezka.

Hašek z Vrchlabí kolem pol.14.st. postavil ve Vrchlabí panské sídlo, prvně ale písemně připomínané až v roce 1454. Tvrz stávala v parku nedaleko dnešního zámku. R.1574 je tvrz ještě připomínána. Později zcela zanikla.