Turistické cíle v okolí obce Studenec

Tvrz postavená koncem 14. stol. R. 1388 se uvádí Jan z Dřevěnice. V l. 1429–54 v majetku Havla z Dřevěnice, v l. 1511–41 Jindřicha Berky z Dubé, od r. 1560 Petra ze Šelmberka. Za Berků či Šelmberků renesančně upravena. R. 1596 tvrz koupil Jan Rudolf Trčka z Lípy a dál sloužila jen hospodář. účelům.

Památný strom dub letní stojí ve Žďáru u Staré Paky, na dvoře statku č. p. 17. V knize Novopacko z r. 1934 se píše, že jeho odhadované stáří je přibližně 90 let. Dnes je starý kolem 200 let.

Ruiny evangelického kostela z roku 1785–86. Poslední bohoslužby se zde konaly v roce 1948, kostel poté chátral. Dnes stojí uprostřed devastovaného hřbitova pouze obvodové zdivo. Při místním sboru od roku 1834 působila významná evangelická škola.

Secesní kostel si roku 1904 postavili herlíkovičtí luteráni podle projektu drážďanských architektů Schillinga a Gräbnera. Po roce 1945 ho převzala Českobratrská církev evangelická, jejíž vrchlabský sbor ho spravuje dodnes. Stavba byla opravena v 80. letech 20. století.

Areál bývalé fary u kostela Navštívení Panny Marie a sv. Václava, který vznikal od druhé čtvrtiny 18. století do 2. čtvrtiny 19. století. Fara i s hospodářským zázemím tvoří zachovalý areál společně se hřibovem a farním kostelem.

Barokní jednopatrová budova fary s mansardovou střechou. Postavena v roce 1766. Nedaleko bývala farní škola.

Kolem r.1597 dal Jan Kryštof z Valdštejna postavit zámek. Po r.1794 rozšířen. Václav Berger z Bergentalu přestavěl r.1801 v jednoposchoďovou pozdně barokní stavbu. Zčásti upraven ve 20.stol. a slouží jako internát zemědělské škole.

Renesanční zámek postavený v letech 1553 - 1582 pro Zdeňka z Valdštejna, se sgrafitovou výzdobou. Dnes slouží reprezentativním účelům, jsou zde kanceláře a malé muzeum - expozice věnovaná J. A. Komenskému, který zde pobýval, a spisovateli J. Šírovi, místnímu rodákovi.

Královský hrad z konce 13. stol. na západním okraji Hostinného. Vystřídaly se zde rody z Turgova, Lichtemburka či Šanova. R. 1424 neúspěšně dobýván Janem Žižkou. Za Valdštejnů byl v 16. stol. přestavěn renesančně. V 18. století zchátral a po r. 1835 přestavěn v papírnu.

Pivovar existoval u jilemnického panského sídla prokazatelně již roku 1624. Roku 1716 byla dokončena barokní hospodářská budova, která sloužila i k vaření piva. Průmyslový provoz vznikl roku 1897, výroba zanikla o 60 let později.

Zaniklý jednodílný hradu či tvrz u Lázní Bělohrad, 0,5 km JV od Bezníka. Historické prameny o lokalitě mlčí, pravděpodobně se jedná o sídlo ze 13. století, související s kolonizací kraje řádem německých rytířů z miletínské komendy.

Z tvrze, o které chybí písemné zprávy, se zachovalo okrouhlé tvrziště v lesíku na ostrohu nad potokem Dubovec asi 1 km severozápadně od vsi Vřesník. Podle A. Sedláčka zde stávala ves Bělušice s tvrzí, k roku 1497 připomínaná jako pustá.