Turistické cíle v okolí obce Dřetovice

Původně barokní zámek postavený rodem Feldeků, přestavěn v druhé pol. 18. stol.

Usedlost pochází z přelomu 19. a 20. stol. Tvoří ji zděný patrový dům. Hlavní průčelí zvýrazněno dvojicí rizalitů. Dvůr uzavírá pilířová brána. Architektonicky pozoruhodná selská usedlost. Památkově chráněno od r. 1958.

Čtyřkřídlý renesanční palác, vybudován Rožmberky r. 1541, rozšířen v l. 1573–74. Od 50. let 18. stol. přestavěn A. Luragem pro Ústav šlechtičen. Ten zde sídlil do r. 1919. Od r. 2008 je budova částečně přístupna veřejnosti.

Rozsáhlý barokní areál Albrechta z Valdštenja z rozmezí let 1623-29. V majetku rodu až do r. 1945. Dnešní sídlo Senátu je proslavené zejména svojí rozsáhlou zahradou s umělou jeskyní, pávy, salou terrenou a výhledy na Pražský hrad.

Novobarokní budova Bedřicha Ohmana navazuje na výtvarné prostředky Kiliána Ignáce Dientzenhofera. Palác nechal vystavět v letech 1891–1892 průmyslník Matyáš Valter. Od roku 1929 dodnes slouží sídlo papežské nunciatury.

Vojtěšská huť byla založena roku 1854 Vojtěchem Lannou. Čtyři šachtové vápenné pece byly v areálu bývalé Vojtěšské huti postaveny v letech 1927 až 1929. V roce 1975 byl ukončen její provoz. Dnes vše pomalu chátrá.

Plastika nazvaná Vějíř Žofie Chotkové s funkcí mlhoviště byla odhalena poblíž Písecké brány na Hradčanech v červnu 2019. Dílo vytvořila sochařka Martina Hozová a bylo umístěno do místa spojeného s českým šlechtickým rodem Chotků u Chotkových sadů a Chotkovy silnice.

Barokní zámek z rozmezí let 1730-50 patrně dle návrhu K. I. Dientzenhofera umístěný v klidném prostředí malého parčíku. Později na konci 19. století nepatrně rozšířen. Dnes v areálu sídlí zdravotnické středisko.

Zmínka o vsi z r.1328, tvrz snad ve 14. stol., doložena v 15. stol., v 16. stol. Zďárských ze Zďáru. Po třicetileté válce hosp. budova, panské sídlo znovu v r. 1692, v 18. stol. sýpka. Část zdiva snad dochována ve zdech barokní budovy býval. polesí.

Renesanční míčovna architektů Bonifáce Wohlmutha a Ulrica Aostalliho de Sala z l. 1567–1569. Budovu zdobí sgrafita 20 alegorií. V r. 1945 vyhořela, po válce obnovena Pavlem Janákem. Sgrafita obnovena v r. 1952 prof. Josefem Wagnerem.

Zaniklá tvrz, která stávala v místech dnešního rybníka. Patřívala vladykům z Přítočna. Byla zničena za třicetileté války. Pozůstatky tvrze bývaly za nižšího stavu vody vidět, při nedávné regulaci byly však i poslední zbytky tvrze odstraněny.

Mlýn byl postaven ve 13. stol., r. 1400 byl v majetku johanitského konventu. Za husitských válek zabaven a prodán do soukr. majetku. V l. 1597–98 byla budova mlýna renesančně upravena. R. 1711 získán zpět johanity a vlastněn do r. 1807. Mlýn přestál povodeň r. 1890, požár r. 1938 a povodeň r. 2002.