Turistické cíle v okolí obce Dřetovice

Palác je součástí areálu maltézských rytířů, raně barokně upraven C.Luragem, přestavěn r. 1725 B. Scottim. Na přestavbě se podílel M. F. Kaňka, sochařská výzdoba je z dílny M. B. Brauna.

Zámek nechal postavit hrabě V. A. Chotek začátkem 18. stol. R. Chotek ho po r. 1750 nechal rozšířit a zvětšil zámecká křídla na dvojnásobek původní délky. Po r. 1804 klasicistně upraven. Areál byl poškozen povodněmi r. 2002.

Velvarská brána byla součástí opevnění města, vybudovaného koncem 13. stol. Brána byla dostavěna v 15. stol. Za husitských válek byly hradby pobořeny, v l. 1461-72 byly po přestavbě obnoveny. V l. 1823-24 byly hradby částečně zbořeny kvůli stavbě silnice. Brána byla opravována v l. 1868 a 1993-94.

Venkovskou usedlost tvoří velké patrové zděné obytné stavení z doby před pol. 19. stol. Objekty usedlosti jsou dům a chlévy. Velký patrový dům orientovaný hlavním průčelím k silnici. Zachovala se též klenutá vjezdová klasicistní brána. Usedlost zapsána do seznamu kulturních památek r. 1987.

Dřevěná vyhlídková věž o výšce 12 m byla vybudována na jaře 2014 jako připomínka někdejších triangulačních věží. Má dvě vyhlídkové plošiny ve výši 3 a 7 metrů a je od dubna 2014 trvale volně přístupná.

Vesnická památková rezervace Dobrovíz byla vyhlášena r. 1995. Zahrnuje soubor usedlostí vesměs v podobě z 19. století soustředěných kolem návsi s barokní kaplí. Její součástí je i osamocený, tzv. Žákův mlýn na soutoku dvou potoků asi 1 km od centra obce.

Větrný mlýn holandského typu z r. 1722, jeden z nejstarších u nás, patřící břevnovskému klášteru benediktinů. Za jeho stavitele je považován K. Dientzenhofer. V r. 1900 k mlýnu přistavěna novorenesanční obytná budova. Po r. 1990 opraven a přeměněn na penzion.

Vila Libochvíle postavena roku 1900 v historizujícím slohu. V r. 1930 byla přistavěna garáž a jedna místnost. V rohovém výklenku se dříve nacházela pískovcová soška sv. Václava. Vpravo od arkýře novorománské okno. V poslední době byla vila sídlem advokátní kanceláře.

Vilu pojmenovanou po nedalekém zaniklém pivovaru si nechal postavit v letech 1912-1913 MUDr. Vojtěch Mrázek. Architekt Emil Králíček ji navrhl ve stylu klasicizující secese s kubistickými prvky. V interiéru schodiště ve stylu geometrické secese. Na výzdobě spolupracoval sochař Antonín Waigant.

Viniční sloup z tvrdého žehrovického pískovce s hranolovitým podstavcem a korintskou hlavicí, se sochou sv. Václava z r. 1676 od barokního sochaře Jana Jiřího Bendla. Původně stál před Staroměstskou mosteckou věží, přesunut byl v r. 1778 a 1847.

Viničný sloup u Zeměch nechala postavit kolem roku 1715 velkovévodkyně Anna Marie Toskánská. Pískovcový sloup původně vrcholil hlavicí, zdobenou motivem vinných hroznů a zakončenou kamenným křížem. Dodnes se dochovala jen polovina spodní části dříku.

Manýristická kruhová kaple postavena v letech 1590–1600 sloužila příslušníkům italské komunity v Praze. Pravoúhlý portikus před portálem kaple je dílem F. M. Kaňky.