Turistické cíle v okolí obce Klášter nad Dědinou

Konvent založený s přispěním Ludwiga von Colloredo-Wallsee roku 1674 byl zřejmě první stavbou nového opočenského náměstí. Postaven 1676–77 podle projektu řádového architekta P. Bruna, opraven po požáru 1733. Křížová chodba a mariánská kaple z roku 1761.

Na malém vršku stávala malá dřevěná kaple. R.1528 nechal na Orebu postavit Zdeněk Trčka z Lípy dřevěný kostelík, zbořený r.1826. Zásluhou dr. Jana Theobalda Helda v r.1835 nahrazen současným kostelem Božího Těla.

Počátky kostela spadají do 2. poloviny 16. století, vysvěcen r. 1581. Na jeho místě na počátku 17. století vybudován raně barokní kostelík. Stávající podoba je výsledkem stavebních úprav provedených r. 1914 (arch. Václav Roštlapil). Památkově chráněn.

Kostel Nalezení sv. Štěpána v Černilově stojí u hřbitova při severovýchodním okraji protáhlé obce. Barokní kostel vystavěn v letech 1752-1756 na místě starší stavby. Nyní děkanský s pravidelnými bohoslužbami, farnost administrována ex currendo z Třebechovic pod Orebem.

Empírový kostel Nanebevstoupení Páně vybudován v letech 1805-1810 pro potřebu vojenské posádky josefovské pevnosti jako obdoba kostela v pevnosti Terezín. Dominantní věž v ose presbytáře měří 54 metrů. Interiér se soudobým vybavením, některé prvky přeneseny ze zbořeného kostela zaniklé vsi Ples.

Kostel byl postaven v l.1513–1523 za Jana Černčického z Kácova. R. 1526 vyhořel, poté opraven. Přestavěn v r. 1534 za Vojtěcha z Pernštejna a r. 1540 za Jana z Pernštejna. R. 1556 prodloužen. Opakovaně upravován a obnovován v 19. a 20. stol. Vnitřní zařízení ze 17.–18. stol. Kulturní památka ČR.

Kostel Nejsvětější Trojice v Litíči stojí na hřbitově na návrší nad obcí. Nahradil původní renesanční stavbu z r. 1586. Původní kostel zbořen r. 1860 a v letech 1860–1861 postaven kostel současný v novorománském slohu. Nyní v majetku obce, církevně využíván jen příležitostně.

Renesanční zámecký kostel z roku 1567 funkčně nahradil hradní kapli sv. Ondřeje. Sloužil jako pohřebiště Trčků z Lípy. Barokní přestavbu provedl kolem roku 1716 zřejmě G. B. Alliprandi, z té doby i většina vnitřního zařízení. Dnes hlavní svatyně města.

Na místě dřevěného kostelíka, doloženého poprvé roku 1359, byl počátkem 17. století postaven renesanční zděný. Důkladná přestavba (novostavba?) roku 1810 mu dala současnou podobu. Před rokem 1980 odsvěcen, dnes výstavní a koncertní síň. Okolní bývalý hřbitov s četnými dochovanými náhrobky.

Renesanční kostel Proměnění Páně ve Velichovkách založil r. 1616 Hannibal z Valdštejna. Upravován v 18. a 19. stol. a r. 1930. Zařízení vesměs rokokové. Nyní filiální kostel ve farnosti Jaroměř s pravidelnými sobotními bohoslužbami.

Raně gotický kostel z 2. pol. 13. st. Dnešní podoba novorománská z přestavby r. 1896. Poslední oprava r. 1955. Jednolodní stavba má pětiboký závěr se sakristiemi po stranách. Cenný barokní hlavní oltář (F. Pacák, 1747) a další. Vstup do areálu je hranolovou zvonicí se šindelovou střechou z 16. stol.

Barokní jednolodní kostel z l. 1681–83 má hranolovou věž v záp. průčelí, pravoúhlý závěr se sakristií a oratoří po stranách. Neoslohově opraven v l. 1869–70. Oltář barokní rámový (1717), kazatelna z pol. 18. stol., cínová křtitelnice (1591), varhany (1766). U kostela barokní fara z 2. pol.17. stol.