Turistické cíle v okolí obce Vamberk

Zámecký zvěřinec zřídila majitelka Častolovic Franziska Diana Phipps Sternbergová v podobě tzv. petting farm se zaměřením na děti. Zvířata je tu možno i krmit nebo si je pohladit. Kromě výběhů tu jsou voliéry s vyřezávanými domečky nebo zámečky pro malá zvířátka. Přístupno celoročně.

Zřícenina hradu. Zal. r. 1300, brzy připadl Janovi Lucemburskému a byl zast. pánům z Lipé. Po r. 1347 páni ze Smojna. R. 1355 dobyt pro loupežnictví (Jan Pancíř ze Smojna) vojsky Karla IV. V l. 1367–1574 v maj. Žampachů z Potštejna. R. 1540 zpustlý.

Zámek postavený v r. 1672 jezuity. Na přelomu 17. a 18. stol. byla přistavena kaple. Na počátku 19. stol. proběhla klasicistní přestavba. V r. 1884 kupuje panství F. Lützow a probíhá zde poslední přestavba. Dnes jsou zde umístěni mentálně postižení.

Zámek vznikl přestavbou starší tvrze po roce 1533, kterou provedli potomci Jana Lukavského z Lukavice. R. 1924 vyhořel, ale už v letech 1925–26 byl opraven. Od r. 1945 zámek vlastní stát a od roku 1960 je zde sídlo Státního oblastního archívu.

Židovský hřbitov ze 17. století na svahu kopce pod rozhlednou Rozárka nedaleko centra města Žamberk s dochovanými reliéfními náhrobky.

Zbytky židovského hřbitova, založeného roku 1718, vážně poničeného za německé okupace. Dochováno cca 19 náhrobníků, od poloviny 18. století do r. 1925.

Židovský hřbitov založen r. 1616 (či snad již r. 1588) a používán do 2. sv. války. Zachovalo se na něm cca 400 náhrobních kamenů, nejstarší z r. 1690, nejmladší z r. 1942. Dochovala se na něm řada cenných barokních stél.

Hřbitov údajně založen před rokem 1673, doložen roku 1688, v letech 1753, 1806 a 1820 rozšiřován. Celkem na 500 deskových náhrobků barokního a klasicistního typu s hebrejskými, německými a českými nápisy z let 1700-1940, nejstarší čitelný náhrobek z roku 1700.

Jméno Zítkov je nepochybně novověkým označením hradu. Nejspíše se jedná o Nový hrad, založený Karlem IV. nebo Janem Pyknou z Lichtemburka, který ho držel v r. 1388. K zániku hradu muselo dojít záhy, na počátku 15. století ho nahradila tvrz v Chocni.

Masivní zděná raně barokní zvonice, součást poutního mariánského areálu. Je umístěna v jedné z diagonál eliptické ohradní zdi hřbitova, uprostřed něhož stojí kostel. Postavena z úsporných důvodů místo uvažovaného kostelního dvojvěží.

Hranolová zvonice ze 16. stol. je zděná s bedněnou vrchní částí, krytou šindelovou střechou. Dochovány dva zvony (z 1. pol. 16. stol. a z r. 1564). Sekera zaseknutá ve špičce střechy připomíná místní legendu. Zvonice, vestavěná do ohradní zdi hřbitova, tvoří vstup do hřbitovního areálu s kostelem.

Dřevěná štenýřová zvonice z počátku 19. století, patřící do komplexu sakrálních staveb kolem kostela sv. Jana Nepomuckého v Bělé.