Turistické cíle v okolí obce Doudleby nad Orlicí

Renesanční zámek z l.1562-1574. Barokně přestavěn v 18.st. R.1829 vyhořel. Po r.1850 opraven a přistaveno východní křídlo s kaplí a pseudogotická kaple. Zámek je čtyřkřídlý obdélníkový. Na východní straně je přistavěna kaple s polygonálním závěrem.

Zcela zaniklý hrad či hrádek zvaný Chudoba. Vznikl buď v době stavby hradu Žampachu na přelomu 13.-14. stol. jako jeho opevnění, či později samostatně jako součást předhradí. Zanikl před r. 1540, kdy je již veden jako pustý.

Budova divadla, která nese jméno po zdejším rodákovi, vynálezci bleskosvodu Prokopu Divišovi. Postavena byla v průběhu roku 1926. Divadlo bylo slavnostně otevřeno 5. 12. 1926 úspěšnou Tylovou Fidlovačkou.

Tvrz poprvé připomínaná v roce 1496, vzniklá pravděpodobně v době předhusitské. Na přelomu 16. a 17. století za Viléma Dobříkovského z Malejova proběhla renesanční přestavba. V průběhu 18. století přestala být obývána a zpustla.

Tvrz postavená pravděpodobně počátkem 16. stol. některým z příslušníku rodu z Bubna. Jako panské sídlo sloužila do roku 1622, poté byla upravena na dům úředníka.

Renesanční zámek postavil v l. 1585–90 Mikuláš st. z Bubna, zřejmě na místě gotické tvrze. Kolem r. 1630 za Jindřicha Jana z Bubna stavebně upraven, znovu v l. 1670–90 v raně barokním stylu Františkem Adamem z Bubna. Oprava zámku r. 1886 a v l. 1958-60. S výjimkou obd. totality patřil rodu z Bubna.

Sporé zbytky tvrze. V pramenech není uvedena, pouze v přídomku rodu z Orla a Dřele (1439-1480). Krátce poté opuštěna či vyhořela. Zříceniny zničeny hledači pokladů v 19. stol. Dochována zeď obytné stavby a terénní nerovnosti po ostatních stavbách.

Barokní fara z r. 1715 severozápadně od kostela. V přízemí je kaple sv. Pavla. Před farou plastika Kalvárie z r. 1750, restaurována v r. 2003.

Současná fara vznikla v r. 1792 a nahradila starší objekt ze 17. století. Později v 19.-20. století došlo k neobarokním úpravám. Areál je dokladem farního hospodaření v prostředí venkovského městečka v 18. století a spolu s kostelem a souborem soch tvoří pozoruhodný a malebný urbanistický celek.

Barokní lovecký zámeček postavený v r. 1773 Františkem Oldřichem Kinským. Od r. 1812 přechází na kosteleckou větev. V r. 1870 byl zámeček přestavěn na myslivnu. Kostelecké větvi Kinských patřil do r. 1948 a v r. 1992 jim byl v rámci restitucí opět navrácen a slouží potřebám Kinského lesní zprávy.

Lovecký zámeček byl postaven v 1. pol. 19. století. Později sloužil jako myslivna a v současnosti jde o obytnou stavbu v soukromém vlastnictví.

Secesní vila vybudována v letech 1906-1907 pro textilního průmyslníka Floriána Hernycha podle plánů ateliéru Matěje Blechy. Po 2. světové válce znárodněna a využita jako sídlo umělecké školy. Restituenti po r. 1989 nemohli stavbu udržovat, přešla na město a upravena na sídlo muzea.