Turistické cíle v okolí obce Lično

Konvent založený s přispěním Ludwiga von Colloredo-Wallsee roku 1674 byl zřejmě první stavbou nového opočenského náměstí. Postaven 1676–77 podle projektu řádového architekta P. Bruna, opraven po požáru 1733. Křížová chodba a mariánská kaple z roku 1761.

Na malém vršku stávala malá dřevěná kaple. R.1528 nechal na Orebu postavit Zdeněk Trčka z Lípy dřevěný kostelík, zbořený r.1826. Zásluhou dr. Jana Theobalda Helda v r.1835 nahrazen současným kostelem Božího Těla.

Počátky kostela spadají do 2. poloviny 16. století, vysvěcen r. 1581. Na jeho místě na počátku 17. století vybudován raně barokní kostelík. Stávající podoba je výsledkem stavebních úprav provedených r. 1914 (arch. Václav Roštlapil). Památkově chráněn.

Pozdně gotický kostel, postaven v l.1594–1602 tehdejším majitelem Kryštofem Getengelem z Neunberku, hlavní průčelí kulisovitě předloženo r. 1713 pravděpodobně J. B. Santini-Aichlem. Poškozen r. 1798 požárem, novogotická loď postavena v l. 1838–43 podle plánů arch. Fr. Pavíčka.

Renesanční zámecký kostel z roku 1567 funkčně nahradil hradní kapli sv. Ondřeje. Sloužil jako pohřebiště Trčků z Lípy. Barokní přestavbu provedl kolem roku 1716 zřejmě G. B. Alliprandi, z té doby i většina vnitřního zařízení. Dnes hlavní svatyně města.

V letech 1600–1602 nechal rytíř Heřman Varlich z Bubna postavit kostel s dřevěnou zvonicí. Po smrti zde byl také pohřben a dodnes je zde jeho náhrobek. V 2. pol. 19. století, zřejmě v letech 1864-1866, byl kostel novogoticky přestavěn do současné podoby. Donátory stavby byli Bubnové.

Na místě dřevěného kostelíka, doloženého poprvé roku 1359, byl počátkem 17. století postaven renesanční zděný. Důkladná přestavba (novostavba?) roku 1810 mu dala současnou podobu. Před rokem 1980 odsvěcen, dnes výstavní a koncertní síň. Okolní bývalý hřbitov s četnými dochovanými náhrobky.

Raně barokní poutní kostel z let 1692-6 je jednolodní s trojboce uzavřeným závěrem a hranolovou věží, mobiliář rokokový a pseudoslohový. R. 1703 před kostelem přistavěny dvě kaple, r. 1754 tzv. Kaplanka, r. 1778 kostnice. Schodiště z r 1768 má 153 schodů, 16 odpočívadel a zábradlí se sochami světců.

Římskokatolický kostel Povýšení sv. Kříže je raně barokní stavba z let 1648-1652 patrně podle projektu Carla Luraga. Nyní kostel farní s pravidelnými bohoslužbami a od roku 1958 též chráněná kulturní památka ČR.

Raně gotický kostel z 2. pol. 13. st. Dnešní podoba novorománská z přestavby r. 1896. Poslední oprava r. 1955. Jednolodní stavba má pětiboký závěr se sakristiemi po stranách. Cenný barokní hlavní oltář (F. Pacák, 1747) a další. Vstup do areálu je hranolovou zvonicí se šindelovou střechou z 16. stol.

Barokní jednolodní kostel z l. 1681–83 má hranolovou věž v záp. průčelí, pravoúhlý závěr se sakristií a oratoří po stranách. Neoslohově opraven v l. 1869–70. Oltář barokní rámový (1717), kazatelna z pol. 18. stol., cínová křtitelnice (1591), varhany (1766). U kostela barokní fara z 2. pol.17. stol.

Jednolodní, podélná gotická stavba s trojúhelným štítem odsazeným obdélným závěrem a čtvercovou osově umístěnou sakristií, přest. renesančně r. 1550, barokně r. 1761. Další úpravy v l. 1896 a 1957. Při kostele barokní hranolová zvonice z r. 1687.