Turistické cíle v okolí obce Slatina

Barokní novostavba z období kolem roku 1700 na místě starší – gotické a renesanční zástavby. Autorem projektu je Carlo Fontana.

Renesanční palác z 2. pol. 16. stol. vznikl přestavbou čtyř gotických staveb. Upraven na konci 16. století a rozšířen 1620. Sgrafita na průčelí jsou z roku 1580, uvnitř se zachovaly malované stropy a kaple.

Záhadný vztyčený kámen v polích označovaný jako menhir je různými odborníky považován za pravěký, středověký nebo i novověký smírčí či náhrobní kámen, jiní jej považují stále za památku z doby keltské, která byla v křesťanské době druhotně využita.

Nárožní přízemní dům pocházející z 18. století. Volutový štít má dvouosé průčelí a je kryt sedlovou střechou. Štít zakončen vykrojeným nástavcem s rokokovou vázou. K východnímu průčelí připojena brána. Dům památkově chráněn od r. 1967.

Přízemní měšťanský dům z konce 18. století je orientován do prostoru kostelního náměstí. V 19. a 20. stol. stavební úpravy domu, nenarušily jeho historický ráz pozdního baroka. Hlavní průčelí tříosé, členěné lizénami a korunní fabionovou římsou. Průčelí završuje křídlový štít.

Jenda z nejvýznamnějších novoklasicistických budov v Praze z let 1924–1929, podle projektu Františka Roitha.

V letech 1882-1883 vystavěna budova divadla ve Slaném. Budova novorenesančního stylu. Roku 1948 přejmenováno na Divadlo Zdeňka Nejedlého. Dnes opět nese název Městské divadlo. Rekonstrukce v letech 1904, 1938 a 1994-2001.

Velký trojkřídlý nárožní dům. Nejvýznamnější renesanční stavba ve městě. Přestavba proběhla na počátku 17. stol. Dům krytý mansardovou střechou s plechovou krytinou. V průčelí vysoký průjezd s půlkruhově sklenutým bosovaným portálem. Dům je památkově chráněn od roku 1967.

Meteorologický sloup postaven r. 2021. Stojí v parku v centru obce. Kromě obvyklých meteorologických přístrojů je součástí objektu dotyková obrazovka s informacemi o obci.

Hlavní osídlení spadalo do 1.tisl. př.n.l. Místo je chráněno po délce svahy strmě spadajícími do údolí. Bylo obehnáno hradbami. Patrné zbytky valů. Na jižní straně zachovány zbytky kamenných základů hradeb. Hradiště zničeno za neznámých okolností.

Hrad nad Královskou oborou vznikl pravděpodobně za Přemysla Otakara II. Nesporně se připomíná 1319, poškozen za husitských válek, důkladně přestavěn za Vladislava Jagellonského. Koncem 18. stol. údajně pustý, 1803-21 romantická novogotická přestavba.

Koncem 16. stol. za Gryspeků z Gryspachu byl mlýn přestavěn v renesančním slohu a později došlo k jeho barokisaci. Nad vchodem je umístěn znak panenského řádu sv. Norberta. Uvnitř mlýna zabudována atypická pevnůstka lehkého předválečného opevnění.