Barokní kostel sv. Bartoloměje v Bystrém postavil v letech 1716-1719 Giorgio Quadroni na náklad majitele panství z rodu Colloredo-Mannsfeld. Přestavěn byl po požáru v r. 1750, mezi lety 1969-1972 provedena velká oprava zvenčí i uvnitř, generální oprava fasády provedena r. 1998.
Novogotický kostel sv. Cyrila a Metoděje v Ohnišově byl postaven r. 1895 z prostředků věřících. Nyní je filiálním ve farnosti Bystré v Orlických horách, nedělní bohoslužby se v něm konají jednou měsíčně.
Jednolodní, podélná gotická stavba s trojúhelným štítem odsazeným obdélným závěrem a čtvercovou osově umístěnou sakristií, přest. renesančně r. 1550, barokně r. 1761. Další úpravy v l. 1896 a 1957. Při kostele barokní hranolová zvonice z r. 1687.
Klasicistní kostel sv. Filipa a Jakuba postaven letech 1849–57 na místě vyhořelého původního dřevěného kostela z r. 1621. Na výzdobě se podílel malíř Umlauf a sochař F.J. Prokop.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Královéhradecký kraj, Rychnov nad Kněžnou
Gotický kostel vysvěcen r. 1313, ve 3. čtvrti 14. stol. prodloužena loď. Nejpozd. poč. 16. stol. vyhořel. Upraven roku 1521 Pernštejny. R. 1661 postavena zvonice. Koncem 19. st. novogoticky restaurován. V průčelí zazděny náhrobníky z 16.-18. stol. U kostela novorománská zvonice z let 1870–71.
Barokní kostel byl postaven náhradou za pův. dřevěný kostel (14. stol.), který byl zničen za husitských válek v 1. pol. 15. stol. V l. 1748–56 dal hrabě Antonín z Bubna postavit nový zděný kostel. Od r. 1869 farní. Z pův. tří zvonů byly dva zrekvírovány za I. sv. války, zůstal zvon sv. Jakub (1558).
Pozdně barokní kostel z l. 1754–63 s obdélnou lodí a pravoúhlým závěrem, ke kterému přiléhá hranolová věž. Dřívější dřevěný kostel připomínán již r. 1612. U kostela se nachází hřbitov a márnice. Sochy uvnitř kostela jsou dokladem kultu českých národních světců v poněmčeném pohraničí.
Původní starý kostel připomínán od 14. století. Nynější nový kostel postaven v l. 1769-1773. Areál vrcholně barokního městského kostela (kostel, krucifix, socha Mojžíše a přilehlý parčík), dominanta města a říčního údolí. Krypta z r. 1686. Zařízení soudobé (některé kusy ze starého kostela).
Pozdně barokní kostel sv. Jiří byl vystavěn mezi lety 1785–87 zedníkem J. Schubertem z Černíkovic a tesařem Fr. Peychou z Třebešova, snad podle projektu Františka Kermera.
Jednolodní barokní kostel sv. Maří Magdalény. Prvně kostel dřevěný z r. 1548, poté kostel kamenný z r. 1673. Dnešní podoba z l. 1731–46. Uvnitř oltářní obraz patronky, sochy sv. Víta a Jeronýma, boční oltáře a kazatelna, které pocházejí z r. 1740. Před kostelem stojí hřbitovní brána z téhož roku.
