Turistické cíle v okolí obce Trnávka

Bezvěžový kostel sv. Kateřiny z poloviny 14. stol. je zachován v podobě po opravě r. 1907. Stojí na vesnickém hřbitově a v jeho sousedství samostatná zvonice ze 16. stol. se zděným přízemím a dřevěným patrem. Kostel nyní filiální ve farnosti Žleby bez pravidelných bohoslužeb.

Barokní kostel sv. Klimenta nahradil r. 1740 starou gotickou, částečně dřevěnou stavbu asi ze 13. stol. Má bohatou štukovou výzdobu klenby a hodnotné rokokové vybavení vesměs z doby stavby. Hřbitov kolem farního kostela zrušen, zachována hrobka Löwensteinů z r. 1936 s podzemní kryptou.

Barokní hřbitovní kostel z konce 18. stol., jednolodní s trojboce uzavřeným kněžištěm s valenou klenbou s výsečemi. Loď je plochostropá. V průčelí kostela náhrobník Jana Lobkovice z roku 1846.

Románský jednolodní kostel z r. 1165, v baroku přistavěna čtvercová sakristie. V interiéru románská žulová křtitelnice.

Kostel, původně zasvěcený sv. Jiřímu, vystavěn v gotickém stylu. V 16. st. začal chátrat a v letech 1829–30 byl zbourán. R.1860 na zbytcích původního kostela vybudován kostel dnešní. Kdy byl přesvěcen na kostel sv. Marka není známo.

Na místě starého původního gotického kostela byl r.1760 vystavěn nový kostel. U kostela roku 1770 postavena zvonice v maurském stylu, jejíž přízemí sloužilo i jako márnice hřbitova, který obklopoval kostel. Před zvonicí umístěna socha sv. Floriána.

Původně gotický kostel pochází z pol. 14. stol. Jednolodní stavba čtvercového půdorysu. Věž přistavěna r. 1709. Zvony z původní dřevěné zvonice. Presbytář původně gotický ze 14. stol. Pod dlažbou hrobky majitelů křesetického panství. V seznamu kulturních památek od r. 1966.

Původně románsko-gotický kostel, upravený a rozšířený 1729. Věž z let 1816–17 nahradila dřevěnou zvonici. Na opěrné zdi u kostela devět náhrobků z let 1602–1753.

Gotický kostel sv. Matouše pochází přibližně z roku 1280. Původně opevněn zdí a příkopem. Několikrát přestavován a opravován. Areál kostela dobudován r. 1849. Do areálu patří i barokní kostnice z 18. stol. stojící na hřbitově u kostela. Pseudobarokní oltář s obrazy pochází z 2. pol. 19. stol.

Míčovský farní kostel sv. Matouše je prvně doložen již r. 1349 jako gotická stavba. Jeho současná podoba pochází z novogotické přestavby v letech 1880-1884. Pravidelné sobotní bohoslužby jsou zajišťovány ex currendo z farnosti Ronov nad Doubravou.

Kostel sv. Michaela archanděla gotického původu ze 14. stol. je jediným pozůstatkem vsi Lepějovice, která zanikla zčásti při budování rybníků v 16. stol. a definitivně při parcelaci dvorů na choltickém panství v 18. stol. Kostel na hřbitově přestavěný r. 1819 a opravený r. 1889 se nyní nevyužívá.

Čtvercový presbytář gotického kostela z přelomu 13. a 14. století s malou obdélnou lodí z roku 1872. Původní loď zbořena 1790. Původně poutní, dnes uprostřed zástavby západní části obce.