Turistické cíle v okolí obce Horní Roveň

nebo vyberte

Horní Roveň

Pardubický kraj,  Pardubice  (PA)
Nalezeno celkem 184 záznamů, 2 / 16 stran, vyhledáno za 0.3 sec
 Chrast
285.0 m. n.m.
Městské muzeum Chrast
zámek, zachovalý, v návštěvních hodinách, Pardubický kraj, Chrast
Albrecht Slavata z Chlumu přestavěl v l.1579-1605 gotickou tvrz na renesanční zámek. Přestavěný barokně v l.1721-31 a 1742. Čtyřkřídlý komplex, východní a západní křídlo s barokními fasádami, nádvoří s přízemními arkádami. Sídlo Městského úřadu a Městského muzea, místo konání společenských akcí.
 Chroustovice
zámek - původní tvrz, zachovalý, nepřístupno, Pardubický kraj, Chroustovice
Trojkřídlý zámek s parkem. Tvrz z 15. st. přestavěl v pol. 16. st. Zachariáš Slavata z Chlumu na renesanční zámek. V 17. st. barokně přestaven, Kinskými upraven rokokově (1779-80), Thurn-Taxisy novobarokně (po 1861). Od r. 1919 slouží školským účelům
 Chrudim
260.0 m. n.m.
hrad, zaniklý, volně přístupno, Pardubický kraj, Chrudim
Královský hrad byl snad založen spolu s městem Přemyslem Otakarem II., před r. 1349 již neexistoval. O jeho podobě a historii vedou odborníci dodnes spory.
 Chvojenec
tvrz, terénní náznaky, volně přístupno, Pardubický kraj
Dizpozice tvrziště v hájku uprostřed obce, jihozápadně od motorestu. Tvrz zmiňována poprvé v roce 1336 jako královský majetek, později v majetku Šternberků, zanikla po připojení k Holicím v 15. století.
 Dašice
227.0 m. n.m.
tvrz, zachovalý, nepřístupno, Pardubický kraj, Dašice
Bývalá vodní tvrz ze 14. století východně od centra Dašic. Zachovány gotické sklepy, renesanční přízemí je zděné, vzadu ze dvěma opěráky. První patro dřevěné a omítnuto.
 děkanství
270.0 m. n.m.
ostatní - palác, dům, zachovalý, příležitostně, Pardubický kraj, Vysoké Mýto
Pozdně klasicistní jednopatrová budova děkanství pochází z první poloviny 19. stol. Doklad vysoké úrovně kulturního a stavebního vývoje města. Urbanisticky významná poloha. Nárožní rozlehlá budova. Úzký průchod v nároží mezi farou a kostelem uzavírá kulisová brána. Budova zapsána do seznamu kulturních památek r. 1964.
 Dobříkov
261.0 m. n.m.
tvrz, zaniklý, nepřístupno, Pardubický kraj
Tvrz poprvé připomínaná v roce 1496, vzniklá pravděpodobně v době předhusitské. Na přelomu 16. a 17. století za Viléma Dobříkovského z Malejova proběhla renesanční přestavba. V průběhu 18. století přestala být obývána a zpustla.
 Domoradice
zámek - původní tvrz, chátrající, nepřístupno, Pardubický kraj, Domoradice
Zchátralý pseudoslohový zámek. Před r. 1590 postavili Lukavští renesanční tvrz. Václav Kordule ze Sloupna r. 1747 ji přestavěl v rokokový zámek. R. 1895–97 přestavěn v pseudorenesančně a secesně, doplněn nárožními věžičkami a zahradním schodištěm.
 dům Na Puši
260.0 m. n.m.
ostatní - palác, dům, zachovalý, příležitostně, Pardubický kraj, Chrudim
Klasicistní obytný dům Na Puši ze 17. stol. se starším pozdně středověkým jádrem vznikl přístavbou ke starší novoměstské hradbě z 15. stol. s půlválcovou věží. K domu přiléhá raně barokní vodárenská věž, do níž byla čerpána voda ze staré vodárny. Výrazná dominanta jižního panoramatu města Chrudimi.
 evangelický kostel
290.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Pardubický kraj, Lozice
Evangelický sbor v Lozicích byl založen r. 1783 v návaznosti na vydání tolerančního patentu císaře Josefa II. Nyní v podobě po zásadní přestavbě arch. J. Veselského z r. 1911, kdy získal také dominantní věž.
 fara
300.0 m. n.m.
sakrální památky, zachovalý, příležitostně, Pardubický kraj, Horní Jelení
Současná fara vznikla v r. 1792 a nahradila starší objekt ze 17. století. Později v 19.-20. století došlo k neobarokním úpravám. Areál je dokladem farního hospodaření v prostředí venkovského městečka v 18. století a spolu s kostelem a souborem soch tvoří pozoruhodný a malebný urbanistický celek.
 hasičská zbrojnice
310.0 m. n.m.
technická památka, chátrající, nepřístupno, Pardubický kraj, Vraclav
Hasičská zbrojnice v západní části obce Vraclav. Z kamene zděná neomítaná prostá budova s polovalbovou taškovou střechou. Od r. 2003 vedena jako kulturní památka. Její historie sahá nejpozději do 30. let 19. století.