Turistické cíle v okolí obce Svojšice

Zděný městský patrový renesanční dům s odstupněným nárožím, s barokními štíty (secesně upravenými) a cenným renesančním dekorativním terakotovým okenním ostěním (pardubická pernštejnská huť). V přízemí jednoosého rizalitu cukrárna. Přilehlá brána s vlnkovitým štítem upravena pro přilehlou cukrárnu.

Pozdně barokní jednopatrový městský dům s bohatě členěným průčelím. V nice mezi okny 1. patra drobná soška sv. Jana Nepomuckého. Součást původní městské zástavby z 2. poloviny 18. století. Památkově chráněný.

Barokní městský jednopatrový obytný dům s cennou štukovou výzdobou průčelí nadprůměrné úrovně, práce místního mistra. Z doby kolem poloviny 18. století; empírově upravený štít po roce 1800. Součástí hlavního průčelí ohradní zeď s pilířovou branou s novějšími ozdobnými vraty.

Kovová rozhledna Milada v areálu zříceniny hradu Lichnice pochází z roku 2017 a je přístupná návštěvníkům hradu. Konstrukce 10 metrů vysoká umožňuje výhled přes hradní zeď. Název získala podle pověsti o kruté hradní panně.

Zámek postaven ve dvou etapách v barokním slohu po roce 1740 a v 70.-80. letech 18. st. Další novobarokní přestavba následovala r. 1925. V 2. pol. 20. stol. ve vlastnictví JZD a postupně zámek zpustl. Dnes v soukromém držení avšak stále zpustlý.

Tvrz je zmiňována poprvé r. 1325 za Heřmana z Mrdic. Zaniká již na počátku 15. století. Dodnes jsou k vidění val a příkopy obklopující obdélné tvrziště v lese zvaném Bažantnice.

Mydlářovský dům, původně gotický, v r. 1571 přestavěn na renesanční mydlářem a svíčníkem Matějem Mydlářem, který jej koupil. Dnes je v něm umístěna expozice Muzea loutkářských kultur.

Nevysoká rozhledna Na Kopečku v Licoměřicích se nachází na soukromém pozemku, avšak majitelé objektu č. p. 54 umožňují volný přístup veřejnosti.

Nasavrky patřily ke hradu Strádov. Původní tvrz se poprvé připomíná v r. 1545 v držení Magdalény a Mikuláše Běškovce z Běškovic. Asi okolo roku 1600 za Václava Záruby z Hustířan byla tvrz upravena na zámek.

Archeologické nálezy předpokládají existenci tvrze v první pol. 14. stol., z r.1492 jediná zmínka o tvrzi, která záhy zpustla. Ještě v 19. stol. patrná čtyřhranná vyvýšenina v místě tvrze, pův. asi obehnána dvojím pásem valů a příkopů.

Od roku 1973 se obora stala domovem druhé genetické linie vzácných bílých jelenů původem z Persie, kteří byli přivezeni do Evropy někdy kolem roku 1780. V roce 1998 zde vznikla Ukázková obůrka, kde je prezentován chov bílých jelenů, muflonů, daňků, dravců, sov a mnoha dalších divokých zvířat.

Zřícenina hradu z přel. 14.–15. stol. R. 1405 majitelem Ješík z Popovce, poté Petr Zmrzlík ze Svojšína. Za husit. válek Hynek Krušina z Lichtemburka, poté Hertvík z Rušínova. Od r. 1455 Trčkové z Lípy, kteří ho výrazně přestavěli. R. 1499 opuštěn.