Turistické cíle v okolí obce Svojšice

Rondokubistická stavba architekta Pavla Janáka z let 1921–3 doplněná kolumbariem od Karla Řepy z roku 1935 a technologickou přístavbou z 90. let 20. století v západní, novější části pardubického městského hřbitova.

Boží muka v pozdně barokním stavebním stylu byla postavena r. 1800, patrně v souvislosti s tehdy probíhající válkou s revoluční Francií, kterou zmiňuje nápis na mukách. Po r. 1945 stavba neudržovaná chátrala, r. 2006 však byla odborně opravena a r. 2009 za ní byla postavena zvonička.

Lázeňský pavilon v kubistickém stylu, postavený 1911–13, jedna z prvních realisací architekta Josefa Gočára. Roku 1926 zřízeno mansardové patro, v průběhu 20. století obestavěn dalšími lázeňskými budovami. Dnes knihovna a lázeňský ubytovací dům.

Tvrziště samostatné obce (zmínky už ve 2. pol. 12. stol.) leží v lese kousek od kostela sv. Michaela archanděla nedaleko Valů u Přelouče, ke kterým byla obec nakonec připojena. Poč. 15. stol. zmínky o místním vladyckém rodu.

Zřícenina raně gotického hradu založeného ve 13. stol. jako královský hrad v místech hradiště Světlík. Od r. 1261 majetek Smila z Ronova. V 15. stol. rozšířen, často obléhán a dobyt. V 16. stol. byl za Trčků přestavěn. Po třicetileté válce opuštěn, po r. 1700 zříceninou.

Téměř zaniklé tvrziště nedaleko Přelouče. Tvrziště pravděpodobně ze 14. století, po kterém zbyla terénní vlna a částečně i zbytky ve sklepech stavení čp. 1. Tvrz byla opuštěna mezi lety 1509–1544.

První zmínka o vsi je z r. 1401, kdy je majetkem Parduse Kbela z Lipovce. První zmínka o tvrzi je až po smrti Aleše Parduse z Lipovce v r. 1483. V r. 1494 je po smrti jeho ženy Anny tvrz opuštěna. V r. 1510 se uvádí pustá tvrz v Lipovci. Dochován pahorek jádra a zbytky valů a příkopů.

Tvrz poprvé připomíná v roce 1626, kdy byla v majetku vdovy Anny po Janu Bohušínském z Božejova. Kolem roku 1725 za Marie Terezie z Vernieru, rozené Strakové z Nedabylic, byla tvrz upravena do dnešní podoby zámku. Při zámku veřejně přístupný park.

Přemysl Otakar II. založil město Čáslav v polovině 13. století. Dodnes je patrný gotický vnitřní půdorys vymezený hradbami, které se zachovaly z jedné třetiny. Do města se vcházelo čtyřmi branami, nejlépe zachovalá je tzv. Otakarova věž, stávala při Brodské bráně.

Pozůstatky opevnění poddanského městečka, přihrazeného k sousednímu hradu, pozdější raně renesanční pevnosti. Zachovnány úseky hlavní hradby, Příhrádek a zejména dominanta města, Zelená brána s předbraním.

Z více jak 3/4 dochované opevnění města Chrudim včetně částečného opevnění předměstí, zbytky bašt a plných věžic, částečné fragmenty městských bran, znatelný průběh příkopu a cenná soustava zachovalých vstupních branek pro pěší (fortny).

Přízemní dům s bohatě zdobeným štítem. Původ asi z poslední třetiny 18. stol. Hlavní průčelí s tabulovým štítem. Přízemní dům na obdélném půdorysu. Horní nástavec zdobí zrcadlo kasulového tvaru. Sedlová střecha krytá plechem. Boční průčelí hladké. Dům zapsán do seznamu kulturních památek r. 1966.