Turistické cíle v okolí obce Pohránov

Barokní budova osické fary z poloviny 18. stol. je od r. 1958 kulturní památkou. V někdejší jídelně je umístěn Památník Františka Škroupa a jeho rodiny. Stojí naproti jeho rodné škole a kostelu se hřbitovem, na němž je udržován rodinný hrob. Návštěvu památníku umožňuje obecní úřad.

Ve 14. stol. zde stávala tvrz, vypálena r. 1469. Za Sigmunda Anděla z Ronovce r. 1540 postaven podélný patrový zámek. Do čtyřkřídlé podoby upraven v 17. stol. za hraběnky Khyslové. R. 1784 za Šporků barokně úpraven a zřízen park.

Na místě gotického hradu již v 10. st. stálo slovanské hradiště s tržištěm. Stalo se centrem Přemyslovců, pobývala zde i královna Eliška Rejčka. V 15. st. byl hrad zbořen. Na jeho místě se nachází městská zástavba se zachovanou částí okrouhlé věže.

MPR Hradec Králové zahrnuje obvod středověkého města vysazeného na ploše někdejšího hradiště kolem roku 1225. Od konce 13. století nejvýznamnější věnné město českých královen. O 400 let později jedna ze zemských pevností, po jejím zrušení rychlý rozvoj.

Hřbitovní kaple sv. Anny vystavěna roku 1832. Drobná obdélníková stavba, valeně zaklenutá. Průčelí s trojbokým štítem. V interiéru malovaný oltář. Malované sochy sv. Rocha a sv. Františka.

Hrobka Lilienwaldů byla postavena v letech 1830–1831. Byla vystavěna na způsob dórského chrámu. Čelo zdobí sloupový portikus. Koncem 19. stol. byla přeměněna na márnici.

Empírová pohřební kaple rodu Pachtů z Rájova z roku 1839. Uvnitř snad ještě zbytky barokního zařízení, částečně přeneseného ze sousedního kostela. Po roce 1945 zpustla.

V r. 1265 se uvádí Zumrak z Týnce. V průběhu husitských válek jej získává Jan Hroch z Mezilesic. První zmínka o tvrzi je až z r. 1543, kdy panství vlastní vnuk Jana Hrocha Hroch Týnecký z Mezilesic. Týnec byl mezi r. 1639–1648 několikrát vydrancován Švédy, což pravděpodobně způsobilo zánik tvrze.

Zámek stál údajně před r. 1700. Dnešní budova vznikla po r. 1705 jako letohrádek premonstrátů. V r. 1784 přešel zámek do soukromých rukou. Stavební úpravy proběhly r. 1850 další v letech 1878–1879 a poslední pak v duchu historizující moderny v letech 1924-1925.

Husův sbor v Heřmanově Městci je sakrální stavba z let 1927-1929, která byla postavena podle projektu arch. Františka Potůčka pro potřeby církve československé husitské založené na počátku r. 1920. Svému původnímu účelu slouží dosud.

Jako náhrada původního stavidlového jezu byl asi o 150 m po proudu v l. 1908–11 postaven pohyblivý jez o dvou polích s železobetonovou lávkou pro pěší, vodní a parní elektrárnou. Celý komplex dle návrhu arch. J. Sandera je proveden v secesním slohu.

Tvrziště na hraně nad Klešickým potokem nedaleko kostela. O vsi první zmínka z r. 1131, kdy patřila olomouckému biskupství. Od poč.15. stol byla zastavována a některý z majitelů zde postavil tvrz (beze zmínky v písemných pramenech). Podle A. Sedláčka tvrz založili Bochovci z Bochova v l. 1441-1488.