Turistické cíle v okolí obce Heřmanice

Barokní socha sv. Jana Nepomuckého z 1. poloviny 18. století. Její autor je neznámý, existuje domněnka, že pochází z dílny Matyáše Brauna.

Sloup se sochami Panny Marie, svatých Josefa, Anny, Jana Evangelisty a Jáchyma byl postaven roku 1723 na hlavním frýdlantském náměstí. Autorem byl v Zákupech působící Andreas Dubke. Na dnešní místo byl sloup přenesen roku 1898, kdy se po zboření staré radnice upravovala plocha náměstí.

Před roubeným rodným domem Václava Hanky (1791-1861), původně zájezdním hostincem, byla r. 1890 umístěna jeho kamenná socha na vysokém podstavci. Jejím autorem je významný český sochař přelomu 19. a 20. století Mořic Černil.

Symbol Babiččina údolí, pomník Babičky s vnoučaty z r. 1922 stojí v blízkosti ratibořického mlýna přímo u cesty podle náhonu ke Starému bělidlu.

Pískovcové sousoší Nejsvětější Trojice od hořického sochaře J. Vašaty. Vytvořeno bylo roku 1816.

Barokní sousoší z dílny Matyáše Bernarda Brauna, vytvořené některým z jeho žáků (Ř. Theny či Jiří Pacák). Uváděno před r. 1731, původně součást braunova Betlému u Kuksu, poté přenesena do Bokouše. Ve Velké Bukovině od r. 1742.

Druhé z protějškových sousoší na dnešním Trčkově náměstí bylo postaveno roku 1731. Je věnováno ochránci proti ohni. Autorem je Braunův starší žák Jiří František Pacák, který je pojal v duchu dynamického baroka. V souvislosti s rekonstrukcí náměstí bylo v nedávných letech důkladně opraveno.

Jedno z protějškových sousoší na Trčkově náměstí. Autorství připisováno buď J. F. Pacákovi, nebo Ignáci Rohrbacherovi. Pozoruhodné personifikací Pomluvy, pojatou jako karikatura krále Václava IV., z jehož příkazu byl světec umučen. Postaveno roku 1729 u příležitosti Nepomukova svatořečení.

Raně barokní stará radnice pochází z r. 1678. Radniční věž přistavěna r. 1752, zadní trakt r. 1822. R. 1957 při rekonstrukci byla věž přestavěna do původní barokní podoby. V letech 1961 – 1962 získalo budovu Městské muzeum.

Renesanční patrová budova se sgrafitovým kvádrováním od stavitelů Aostalliho de Salla a France zvaného Vlach z r. 1572. Budova v r. 1790 vyhořela, r. 1833 byla přestavěna (nový štít s věží). Dnes má zde město reprezentační prostory a výstavní síň.

Staré bělidlo, dějiště Babičky Boženy Němcové, malebná chaloupka u mlýnského náhonu a Viktorčina splavu v Babiččině údolí, je přístupná jako muzejní expozice během turistické sezóny.

Původně renesanční dům čp. 2 sloužil jako sídlo děkanského úřadu. První písemná zmínka o něm je z r. 1559. V roce 1572 dům vyhořel. Současná podoba budovy – včetně loubí – pochází z přestavby v 17. století.