Turistické cíle v okolí obce Vernéřovice

Současná barokní radnice s osmibokou věží ve stylu tudorovské gotiky je třetí polickou radnicí. Stavba podle plánů K. I. Dientzenhofera byla dokončena r. 1740.

Hrad vznikl zřejmě v 2. pol. 13. stol. k ochraně hranic. Poprvé je zmiňován r. 1355, kdy jej obsadila vojska českého krále Karla IV., jelikož byl základnou lupičů. Loupežníkům sloužil ještě několikrát, proto byl také r. 1497 vratislavským vojskem pobořen a již nebyl obnoven.

Oválný hrádek neznámého jména a historie nyní zván Radvanice. Archeologicky zkoumán r. 1970, vznik datován do 2. pol. 13. stol. Opevněn příkopem s valem, na horní plošině stála dřevěná věžovitá stavba, do patra kamenná. Na východní straně při vnějším valu nalezeny zbytky nějaké mladší stavby .

Terénní zbytky hradu. V pramenech není zmíněn, nálezy doložena existence v 1. pol. 14. st. Dochovány zbytky dřevěných staveb, zbytky valů a příkopy malého hrádku.

Rodný domek spisovatele Aloise Jiráska pochází z konce 18. století. Jedná se o roubenou budovu. Patří ke kulturním památkám lidové architektury. Dnes je upravena jako muzeum.

Hrad Rogowiec (Hornšperk) byl postaven koncem 13. stol. za svídnicko-javorského knížete Boleslava I. Surového, snad na místě staršího opevnění. V 15. stol. poničen husity, Později sloužil jako sídlo loupeživých rytířů. V r. 1483 dobyt a pobořen vojskem Georga von Steina na příkaz českého krále.

Dnes již zaniklé tvrziště nedaleko potoka. Poprvé je zmiňováno sídlo v Rokytníku v r. 1465, kdy zde sídlí Václav Vrtimák z Rokytnika. Následuje Heřman z Rokytníka. Synové následujícího majitele Jindřicha z Rokytníka v r. 1530 panství prodávají Pernštejnům, připojením k Náchodu tvrz zaniká.

Kovová rozhledna na nejvyšším vrcholu Javořích hor ve výšce 880 m. V provozu od 1. září 2002. Rozhledna je celoročně volně přístupná. Výhledem na panorama Broumovska, Krkonoše, Javoří hory, polské Soví hory a Orlické hory.

Růžencová zahrada v Hronově vznikla roku 2018 úpravou bývalého hřbitova za farním kostelem Všech svatých. Nově byla osazena dvaceti růžencovými zastaveními s obrazy Evy Skořepové-Radové z České Skalice v kovaných rámech.

Pískovcový reliéf z roku 1856, jehož autorem je kameník Celestýn Šolc ze Žďáru nad Metují. Znázorňuje Krista se ženou u studny. Stojí nad stejnojmenným pramenem, ze kterého byl v polovině 19. stol. veden obecní vodovod.

Sanatorium založil r. 1853 Dr. Hermann Brehmer k léčbě plicních chorob. Největší slávy dosáhlo na konci 19. století. Úpadek začal po II. světové válce. Zkázu zchátralého areálu dokončil r. 2005 žhář, který jej dvakrát podpálil. Do budoucna se plánuje celková rekonstrukce areálu.

Pozdně renesanční sloup z roku 1617, spojovaný se jménem broumovského opata Wolfganga Selendra. Do roku 1717 stával na náměstí, poté byl přenesen na prostranství před klášterem. Nedávno byl důkladně restaurován.