Turistické cíle v okolí obce Vernéřovice

Poutní kostel Panny Marie Pomocné na Kamenci, s dřevěnou poustevnou, byl postaven v letech 1754 až 1763 stavitelem Boh. Kühnem. Zařízení je barokní. Hlavní oltář zobrazuje P.Marii, doplňují dva boční oltáře.

Novogotický poutní kostel Panny Marie Pomocné u Vernéřovické studánky byl postaven v letech 1892–1904. Zchátralý kostel stojí uprostřed ještě zchátralejšího poutního areálu. Budova kostela je dnes v soukromých rukou a prochází opravou.

Poutní kostel Panny Marie Sedmiradostné postaven jako barokní v letech 1733-1734 s dřevěnou lodí. Při empírové přestavbě v letech 1830-1832 postavena loď zděná. Vnitřní vybavení a výmalba vesměs z 19. stol. Malby radostí Mariiných kromě jedné od Ludvíka Nejedlého z r. 1899.

Klasicistní kostel postaven v letech 1827–31. Nahradil dřevěný hřbitovní kostel z roku 1688. Vybavení je většinou z doby výstavby, z původního dřevěného kostela byl přenesen hodnotný reliéf sv. Anny z poloviny 18. století.

Barokní kostel z let 1724 - 1728, autorem K. Dienzehofer. Jedná se o stavbu z lomového kamene obrácenou k západu a s eliptickou lodí s osmi pilíři. Při východní straně kruchta se dvěma točitými schodišti a hranolovou věží zakončenou osmibokou bání.

Na místě kostela stával dřevěný protestantský kostel. R.1724 byl zbourán a v letech 1725–1727 podle plánů Kiliána Ignáce Dientzenhofera postaven kostel nový. Nejcennější památkou otovického kostela je oltář v jižní střední kapli.

První zmínka o kostele, pravděpodobně dřevěném, je z r. 1356. R. 1681 vystavěn kostel nový a v l. 1784 – 1799 proběhla jeho přestavba. Poslední přestavba kostela roku 1866, kdy dostal současnou pseudorománskou podobu.

Kostel sv. Jakuba Většího vystavěn na místě původního dřevěného kostelíčku v letech 1720-1723 pravděpodobně podle plánů Kryštofa Dientzenhofera. Barokní stavba vystavěna na protáhlém osmibokém půdorysu z omítaného kamene.

Původní gotický kostel sv. Jakuba Většího pochází asi ze 13. století. Dvakrát zničen požáry. Obnoven v l. 1627–29 a v l. 1698–05 přestavěn v barokním stylu. Před kostelem stojí barokní mariánský sloup z roku 1724.

Původní dřevený kostel z poč.14. st., na zděný barokní přestavěn r.1679, opravený r.1768. Do dnešní podoby rozšířen v první pol.19.st. V l.1974–75 generální oprava kostela a další opravy v l. 1999–2002. U vchodu na hřbitov kopie sochy krále Davida.

Barokní chrám vybudovaný na místě gotického kostela v letech 1692–1698. Kostel je dílem architekta Martina Allia z Löwentalu. Kolem je hřbitov a přiléhá k němu barokní fara, dílo stejného architekta.

Kostel postaven v první pol. 18. stol. podle projektu Kiliána Ignáce Dientzenhofera. Z kostela na hřbitov se prochází pozdně gotickou branou z 15.století.