Turistické cíle v okolí obce Zdoňov

Budova postavená 1873-1875 na trati spojující Prusko s Rakousko-Uherskem. Od roku 1948 využívána i jako divadlo. Po požáru v roce 1966 divadlo znovu opraveno a opětovně otevřeno r. 1971. Jediné divadlo na nádraží v Evropě.

Hrad vznikl zřejmě na přelomu 13.-14. stol. k ochraně hranic. V r. 1392 hrad a celé svídnicko-javorské knížectví připadlo Koruně České. Později patřil s krátkými přestávkami Četrycům. Byl několikrát neúspěšně obléhán. Vyhořel po zásahu bleskem r. 1581.

Stolová hora s výškou 700 m tvořená svrchněturonskými až coniackými pískovci. Je rozdělena na Horní a Dolní labyrint. V obou částech je řada bizarních skalních útvarů a horolezeckých terénů. Roku 1956 byla Ostaš vyhlášena přírodní rezervací.

Pískovcový kříž z roku 1827, v horní části doplněn o moderní kovový křížek (pravděpodobně z roku 2003). Stojí na významném bodu staré poutní cesty do Vambeřic.

Jeden z pěchotních srubů postavený jako součást místního pohraničního opevnění. Byl vybetonován v srpnu 1938, ale vzhledem k následné mobilizaci nedokončen. Od r. 1999 postupně rekonstruován, posléze dovybaven dobovou technikou a zprovozněn jako vojenské muzeum.

Pěchotní srub odolnosti II pro dva kanóny 47mm, 90mm minomet a 4 těžké kulomety. Postaven v létě 1938, nedokončen – nebyly osazeny pancéřové zvony, neprovedeny terénní úpravy, zřejmě ani nebyla osazena výzbroj. Po r. 2000 snahy o rekonstrukci.

Pěchotní srub začal být budován v srpnu r. 1938. Jeho stavbu přerušila mnichovská dohoda (září 1938) a následná německá okupace. Po válce upravován na chatu, poté opuštěn a chátral. Od r. 2001 srub opravuje skupina nadšenců s úmyslem jej dokončit a zřídit v něm muzeum obrany Trutnovska v r. 1938.

Mlýn byl postaven v r. 1708 benediktinským klášterem. V r. 1767 jej získal Melichar Klíma a r. 1854 ho koupil od František Richtera mlynář František Freiwald. V r. 1867 ho získal Josef Pelly a poté Josef Beran, který zde byl mlynářem do r. 1950, kdy provoz mlýna skončil.

Žulový pomník s černou nápisovou deskou je věnován čtyřem pruským důstojníkům ze 2. gardového granátnického pluku císaře Františka, kteří padli 28. června 1866 v bitvě u Rubínovic. Pomník zřídil Spolek pro udržování válečných hrobů a pomníků z roku 1866 ve Starém Rokytníku v roce 1929.

Pískovcový pomník s mramorovou nápisovou deskou byl postaven v roce 1936 nad hromadným hrobem neznámého počtu pruských vojáků, padlých v bitvě u Rubínovic a Rokytníku 28. června 1866. Pomník zřídil Spolek pro udržování válečných hrobů a pomníků z roku 1866 ve Starém Rokytníku

Vysoký pískovcový obelisk na mohutném podstavci byl vztyčen na bývalem bitevním poli na památku Rakušanů a Prusů padlých v bitvě u Rubínovic a Rokytníku 28. června 1866. Jeho autorem byl Johan Fabinger z Trutnova, pomník zřídil Spolek pro údržbu válečných pomníků ve Starém Rokytníku v roce 1896.

Pomník dvěma pruským granátníkům z 2. gardového granátnického pluku, Louisi Knuthovi a Viktoru Poepkemu, kteří padli 28. června 1866 v bitvě u Rubínovic. Je možné, že pod pomníkem je kromě uvedených dvou granátníků pohřbeno více padlých, tedy že označuje hromadný hrob pruských vojáků.