Turistické cíle v okolí obce Teplice nad Metují

První zmínka o kostele, pravděpodobně dřevěném, je z r. 1356. R. 1681 vystavěn kostel nový a v l. 1784 – 1799 proběhla jeho přestavba. Poslední přestavba kostela roku 1866, kdy dostal současnou pseudorománskou podobu.

Původní gotický kostel sv. Jakuba Většího pochází asi ze 13. století. Dvakrát zničen požáry. Obnoven v l. 1627–29 a v l. 1698–05 přestavěn v barokním stylu. Před kostelem stojí barokní mariánský sloup z roku 1724.

Kostel sv. Jakuba Většího vystavěn na místě původního dřevěného kostelíčku v letech 1720-1723 pravděpodobně podle plánů Kryštofa Dientzenhofera. Barokní stavba vystavěna na protáhlém osmibokém půdorysu z omítaného kamene.

Na místě původního gotického kostela v letech 1744 – 1754 postaven nový kostel v barokním slohu, podle plánů K. I. Dientzenhofera měly být po stranách kostela vystavěny dvě věže, realizována byla stavba pouze jedné.

Kostel sv. Jakuba Většího ve Chvalči je barokní stavba z r. 1706 na místě dřevěného gotického. Nyní filiální ve farnosti Trutnov bez pravidelných bohoslužeb. Od roku 1958 je památkově chráněn.

Pozdně barokní kostel sv. Jana Křtitele na hřbitově v Markoušovicích byl vybudován v letech 1771-1787. Věž byla k němu přistavěna až r. 1884. Cenné vnitřní zařízení a varhany. Pro mimořádnou akustiku kostel využíván k varhanním koncertům. Filiální kostel ve farnosti Úpice.

Původní dřevený kostel z poč.14. st., na zděný barokní přestavěn r.1679, opravený r.1768. Do dnešní podoby rozšířen v první pol.19.st. V l.1974–75 generální oprava kostela a další opravy v l. 1999–2002. U vchodu na hřbitov kopie sochy krále Davida.

Kostel sv. Jana Nepomuckého v obci Königshan, od r. 1946 Královec, v historizujícím slohu pochází z let 1924-1928. Po 2. světové válce chátral, r. 1994 sice byl nákladem vysídlených původních německých obyvatel opraven, ale dále bez využití chátrá. Není památkově chráněn.

Barokní chrám vybudovaný na místě gotického kostela v letech 1692–1698. Kostel je dílem architekta Martina Allia z Löwentalu. Kolem je hřbitov a přiléhá k němu barokní fara, dílo stejného architekta.

Kostel sv. Josefa Pěstouna ve Stárkově je raně barokní z let 1654-1662 s pozdně barokní věží z r. 1779. Nyní filiální ve farnosti Hronov s pravidelnými bohoslužbami. Od r. 1958 je společně s dřevěnou roubenou farou z r. 1581 památkově chráněn.

Kostel postaven v první pol. 18. stol. podle projektu Kiliána Ignáce Dientzenhofera. Z kostela na hřbitov se prochází pozdně gotickou branou z 15.století.

Kostel sv. Máří Magdaleny je gotického původu z 14. stol., barokně přestavěn v letech 1686 a 1710, interiér upravován též empírově. Nyní filiální kostel ve farnosti Trutnov a od r. 1958 též chráněná kulturní památka.