Turistické cíle v okolí obce Horní Adršpach

Pomník třem rakouským vojákům ze 16. praporu polních myslivců, kteří padli 28. června 1866 v bitvě u Rubínovic. Údajně se jedná o jeden z posledních dřevěných pomníčků, které označovaly vojenské hroby ze střetů v roce 1866 bezprostředně po válce.

Pískovcový pomník s křížem z r. 1895 na hrobě tří neznámých rakouských vojáků, padlých 28. 6. 1866 v bitvě u Rubínovic. Na pomníku je německý nápis „Hier ruhen 3 österreichische Soldaten, gefallen durch Kugeln tapferer Feinde am 28. Juni 1866". Netypický kříž je zdoben motivy popínajícího se máku.

Pravoslavný chrám byl postaven v l. 1900–1901 s požehnáním petrohradského metropolity Palladiuse. Dne 3.9.1901 slavnostně vysvěcen. Věřícím sloužil do konce 30. let 20. stol. a poté chátral. Od r. 1996 je znovu v majetku pravoslavné církve. Dne 5.4.1997 byl znovu vysvěcen.

Současná barokní radnice s osmibokou věží ve stylu tudorovské gotiky je třetí polickou radnicí. Stavba podle plánů K. I. Dientzenhofera byla dokončena r. 1740.

Hrad vznikl zřejmě v 2. pol. 13. stol. k ochraně hranic. Poprvé je zmiňován r. 1355, kdy jej obsadila vojska českého krále Karla IV., jelikož byl základnou lupičů. Loupežníkům sloužil ještě několikrát, proto byl také r. 1497 vratislavským vojskem pobořen a již nebyl obnoven.

Oválný hrádek neznámého jména a historie nyní zván Radvanice. Archeologicky zkoumán r. 1970, vznik datován do 2. pol. 13. stol. Opevněn příkopem s valem, na horní plošině stála dřevěná věžovitá stavba, do patra kamenná. Na východní straně při vnějším valu nalezeny zbytky nějaké mladší stavby .

Zaniklý hrad, založen v 2. polovině 13. století pány ze Švábenic jako mocenský opěrný bod v rámci kolonizačního podnikání. S odchodem tohoto rodu z Trutnovska na přelomu 13. a 14. století postupně zanikl.

Dnes již zaniklé tvrziště nedaleko potoka. Poprvé je zmiňováno sídlo v Rokytníku v r. 1465, kdy zde sídlí Václav Vrtimák z Rokytnika. Následuje Heřman z Rokytníka. Synové následujícího majitele Jindřicha z Rokytníka v r. 1530 panství prodávají Pernštejnům, připojením k Náchodu tvrz zaniká.

Kovová rozhledna na nejvyšším vrcholu Javořích hor ve výšce 880 m. V provozu od 1. září 2002. Rozhledna je celoročně volně přístupná. Výhledem na panorama Broumovska, Krkonoše, Javoří hory, polské Soví hory a Orlické hory.

Pískovcový reliéf z roku 1856, jehož autorem je kameník Celestýn Šolc ze Žďáru nad Metují. Znázorňuje Krista se ženou u studny. Stojí nad stejnojmenným pramenem, ze kterého byl v polovině 19. stol. veden obecní vodovod.

Sanatorium založil r. 1853 Dr. Hermann Brehmer k léčbě plicních chorob. Největší slávy dosáhlo na konci 19. století. Úpadek začal po II. světové válce. Zkázu zchátralého areálu dokončil r. 2005 žhář, který jej dvakrát podpálil. Do budoucna se plánuje celková rekonstrukce areálu.

Pozdně renesanční sloup z roku 1617, spojovaný se jménem broumovského opata Wolfganga Selendra. Do roku 1717 stával na náměstí, poté byl přenesen na prostranství před klášterem. Nedávno byl důkladně restaurován.