Turistické cíle v okolí obce Horní Dřevíč

Středověká tvrz Turyň vznikla ve 14. stol., prvně doložena r. 1369. V 16. stol. opuštěna. Na přelomu 18. a 19. stol. její zbytky rozebrány, tvrziště změněno na sad a louky, v sousedství postaven osamocený statek č. p. 1. Terénní pozůstatky od r. 1987 v seznamu kulturních památek.

Velká Hejšovina (polsky Wielki Szczeliniec) leží v Polsku asi 2 kilometry od českých hranic u města Karłów. Koncem 18. století se stal Szczeliniec turistickou atrakcí. V roce 1846 byla na vrcholu vybudována turistická chata v tyrolském stylu.

Téměř zaniklá tvrz, postavena patrně ve 13. stol. vladykou Bartolomějem Svatoněm. Svatoňovice se prvně zmiňují r. 1357, od kdy zde sídlil Albert ze Skalice a to do r. 1386, kdy byly připojeny k Vízmburku. Tvrz poté zanikla a na jejím místě vyrostl statek. Pod statkem jsou dochovány gotické sklepy.

Tvrz Jana Chvalkovského z pol. 16. stol. R. 1611 ji prodává Jan ml. Dobřenský z Dobřenic Markvartu Stánovskému ze Sovojovic, ten r. 1613 Albrechtu Václavu Smiřickému, poté obdélná křížově a valeně klenutá budova využívána jako hospodářská budova, od r. 1827 jako hostinec, později soukromé obydlí.

Hrad z 2. poloviny 13. století, r. 1447 odkoupen a zbořen Slezany. Znovuzrozen v r. 1972 při archeologickém výzkumu, během kterého získal označení České Pompeje. V současnosti je hrad spravován Sdružením pro Vízmburk a je přístupný veřejnosti.

Téměř zaniklý hrad připomínaný r. 1366 jako maj. břevnovského opata. Prodán Janovi Kdulincovi z Ostroměře. R. 1390 opět maj. břevn. opata a propůjčen Kunešovi z Pravětic. R. 1406 v drž. Stradala ze Žďáru a Vysoké Srbské. Zničen husity roku 1422.

U města Česká Skalice leží vojenský hřbitov, kde je pohřbena většina padlých vojáků z bitvy, která se konala dne 28. 6. 1866 v průběhu tzv. sedmitýdenní prusko-rakouské války.

Romantický vojenský hřbitov založil r. 1867 kníže Vilém Schaumburg-Lippe, jehož rodu Náchod patřil v letech 1842-1945. Byli tu pohřbeni vojáci zemřelí v zámeckém lazaretu po rakousko-pruské bitvě r. 1866. Samostatná část hřbitova slouží zároveň jako knížecí hrobka rodu Schaumburg-Lippe.

Kovová rozhledna s točitým schodištěm byla postavena v roce 2020 na místě původní z roku 1967 na den přesně po 53 letech. Rozhledna byla postavena z veřejné sbírky. Je zde vynikající kruhový rozhled na Krkonoše, Broumovskou vrchovinu, Javoří hory i Adršpašsko - teplické skály.

Terénní pozůstatky hradu na Zámeckém vrchu pravděpodobně ze třináctého století, který stejně jako Rechenburk sloužil jako opora rodu Švábeniců při kolonizaci Trutnovska v 13. stol. Zanikl pravděpodobně s odchodem tohoto rodu z Trutnovska. Těleso hradu je rozděleno železnicí Jaroměř - Trutnov.

První zmínka o tvrzi je až z r. 1422, kdy byla majetkem Hanuše z Adršpachu. Záviš z Adršpachu je zmiňován v rozmezí let 1414-1439 "seděním na Zbečníku". V majetku této rodiny je až do přelomu 15. a 16. století. Následně je Zbečník připojen k panství Náchod a tvrz pravděpodobně požárem zaniká.

Ocelodřevěnou rozhlednu o pěti patrech vybudoval městys Žernov v období květen-listopad 2014. Od konce listopadu 2014 je 24 m vysoká rozhledna na západním okraji zástavby volně přístupná veřejnosti.