Turistické cíle v okolí obce Vysoká Srbská

Skromné zbytky hradu založeného mezi rokem 1253 a 1278 jako součást trojhradí na řece Úpě. Zpustošen a vypálen husity 8. června 1427. Od té doby ve zříceninách.

Původní budova fary byla postavena kolem r. 1566 (dochován sklep s valenou klenbou). R. 1652 byla fara přestavěna. R. 1727 byla na jejím místě vybudována barokní budova děkanství. Působili zde význ. osvícenští kněží. R. 1956 byla budova opravena. Od r. 1958 patří mezi chráněné kulturní památky ČR.

Jedna z pěti dělostřeleckých tvrzí tvořících páteř čs. opevnění na severní hranici republiky před r. 1938. Představuje učebnicový příklad tvrze "francouzského" typu. Z plánovaných 6 vzájemně propojených objektů postaveny pouze dva pěchotní sruby.

Dinopark v polském Karlówě se rozkládá na ploše 8 300 m2 a představuje 38 modelů pravěkých lidí a zvířat. Je umístěn při cestě od parkoviště na sever ke skalnatému vrcholu Velké Hejšoviny (polsky Wielki Szczeliniec). Přístupný veřejnosti je v průběhu turistické sezóny, tj. od května do října.

Dělostřelecká tvrz byla postavena v l. 1937-38 v rámci opevňování naší hranice s Německem. Projekt vypracoval ing. F. Zavadil. Stavbu přerušila Mnichovská dohoda. Byly postaveny tři železobetonové sruby a byly vyhloubeny podzemní prostory a chodby. Od r. 1968 je zde expozice českosl. opevnění.

Rozhledna, 624 m n. m., vysoká 24 m. Vystavěna s Jiráskovou chatou r. 1923 Klubem českých turistů (Arch. D. Jurkovič). Stojí na místě pův. kamen. rozhledny (1895,6 m). Po válce znárodněna, r. 1995 vrácena KČT. Po rekonstrukci znovu otevřena r. 2002.

Zámek vznikl přestavbou starší tvrze, kolem roku 1886, kdy jej vlastnili Nádherní z Borutína. Po roce 1945 byl zámek majetkem státních statků a po opravě roku 1970 byl užíván jako depozitář Státního ústředního archivu. Dnes je zde expozice prvního horolezeckého muzea v ČR.

Kupecký dům Augustina Hůlka, v letech 1837–1838 v něm pobývala Božena Němcová. V současné době je v něm umístěna expozice dobového zařízení.

Spící kamenný lev na mohutném pískovcovém podstavci. Pomník padlým r. 1866 v bitvě u České Skalice v Rakousko-Pruské válce. Pomník je věnován setníku Emilu Riedlovi od 5. praporu polních myslivců a poručíku Adolfu Studničkovi od 77. pěš. pluku.

Kostel byl postaven v letech 1902–1903 německou luteránskou církví podle plánů architekta Heinricha Wolfa. V září 1903 byl slavnostně otevřen. Jeho vysvěcení se osobně účastnil budoucí prezident T.G. Masaryk. V letech 1907–1909 byla přistavěna fara. Dnes užíván církví československou husitskou.

Fara při kostele sv. Jiří a sv. Martina v Martínkovicích doložena v r. 1384. Dnešní barokní budova je z konce 17. stol, je dílem Martina Allia z Löwentalu.

Hodnotná pozdně barokní fara s dalšími hospodářskými objekty byla postavena r. 1782 na místě starší dřevěné stavby z r. 1674. V r. 1825 klasicistně upravena. Ve 2. polovině 20. století sloužila jako škola. V r. 2022 odstraněny zbytky střechy a suť.