Turistické cíle v okolí obce Vysoká Srbská

Barokní kostel, postavený v letech 1724 až 1727 na jv. okraji obce. Stavebníkem kostela byl opat Broumovského kláštera Zinke, plány zhotovil Kilián Ignác Dientzenhofer. Kostel je zachován v původní podobě bez přestaveb.

Barokní kostel sv. Václava postaven podle projektu K. I. Dienzenhofera po r. 1729 na místě kostela broumovských protestantů. Stavba s křížovým půdorysem s polokruhovým kněžištěm. Noncem 18. stol. zrušen a ve druhé pol. 19. století opraven a obnoven.

Raně gotický kostelík zaniklé vsi Dobenín ze 13. století, poprvé zmiňován v roce 1359, v okolí se odehrály střety s husity a s pruskými vojsky. Obnoven v roce 1925. V kostele je hrobka Straků z Nedabylic.

Barokní novostavba z roku 1724 na místě dřevěného kostela z 15. století. Kostel nechal postavit hrabě Jan Karel Straka z Nedbalic. Kostel byl opraven v roce 1892. Většina zařízení je barokní, část pochází z původního dřevěného kostela.

Pův. gotický kostel byl postaven zřejmě r. 1310. Vyhořel v l. 1441 a 1570, přestavěn v l. 1570 - 1578 stav. Vlachem Baltasarem za Albrechta ze Smiřic. Nejvíce poničen požárem r. 1663, při opravě sníženy věže a opatřeny dřevěnou nástavbou (18. stol.). R. 1850 přistavěna záp. předsíň. Opraven r. 1939.

Barokní kostel Všech Svatých z let 1713–1717 vznikl přestavbou staršího gotického kostela. Za kostelem se rozkládá starý hronovský hřbitov. U kostela stojí pozdně renesanční zvonice z roku 1610.

Barokní kříž s bohatě zdobeným žulovým podstavcem s plastikou Panny Marie a litinovým, složitě tvarovaným křížkem na vrcholu. Od kříže jsou zajímavé výhledy na Hejšovinu, Ostaš, Kočičí skály, Policko.

Kžížová cesta z 19. století vede kolem martínkovského hřbitova. Většina zastavení je poškozena, dochovalo se jen několik málo vyobrazení na plechových tabulkách.

Zbytky křížové cesty z r. 1850, začínající u kaple sv. Anny na horním konci Martínkovic.

Zřícenina obdélné kaple o rozměrech 4,2 x 6 m, datované většinou do 18. století (podle některých zdrojů do r. 1815). K jejímu vzniku se váže hned několik pověstí. Zachovány pouze obvodové zdi z červeného pískovce.

Pískovcový kříž z roku 1859 v sedle pod Božanovským Špičákem, na významné křižovatce cest. Na podstavci je reliéf Panny Marie s nápisem a stopami polychromie, na zadní straně je údaj o opravě, kterou roku1886 provedl Matouš z Úpice.

Fara postavená v r. 1731, pravděpodobně na místě starší farní budovy. Od počátku 19. století sloužila za obydlí duchovním ve výslužbě. Od r. 1948 do r. 1974 sloužila k soc. bydlení. V l. 1975–92 muzeum, dnes patří farnímu úřadu.