Turistické cíle v okolí obce Bohuslavice

Renesanční zámecký kostel z roku 1567 funkčně nahradil hradní kapli sv. Ondřeje. Sloužil jako pohřebiště Trčků z Lípy. Barokní přestavbu provedl kolem roku 1716 zřejmě G. B. Alliprandi, z té doby i většina vnitřního zařízení. Dnes hlavní svatyně města.

Na místě dřevěného kostelíka, doloženého poprvé roku 1359, byl počátkem 17. století postaven renesanční zděný. Důkladná přestavba (novostavba?) roku 1810 mu dala současnou podobu. Před rokem 1980 odsvěcen, dnes výstavní a koncertní síň. Okolní bývalý hřbitov s četnými dochovanými náhrobky.

Raně gotický kostel z 2. pol. 13. st. Dnešní podoba novorománská z přestavby r. 1896. Poslední oprava r. 1955. Jednolodní stavba má pětiboký závěr se sakristiemi po stranách. Cenný barokní hlavní oltář (F. Pacák, 1747) a další. Vstup do areálu je hranolovou zvonicí se šindelovou střechou z 16. stol.

Barokní jednolodní kostel z l. 1681–83 má hranolovou věž v záp. průčelí, pravoúhlý závěr se sakristií a oratoří po stranách. Neoslohově opraven v l. 1869–70. Oltář barokní rámový (1717), kazatelna z pol. 18. stol., cínová křtitelnice (1591), varhany (1766). U kostela barokní fara z 2. pol.17. stol.

Barokní kostel sv. Bartoloměje v Bystrém postavil v letech 1716-1719 Giorgio Quadroni na náklad majitele panství z rodu Colloredo-Mannsfeld. Přestavěn byl po požáru v r. 1750, mezi lety 1969-1972 provedena velká oprava zvenčí i uvnitř, generální oprava fasády provedena r. 1998.

Novogotický kostel sv. Cyrila a Metoděje v Ohnišově byl postaven r. 1895 z prostředků věřících. Nyní je filiálním ve farnosti Bystré v Orlických horách, nedělní bohoslužby se v něm konají jednou měsíčně.

Jednolodní, podélná gotická stavba s trojúhelným štítem odsazeným obdélným závěrem a čtvercovou osově umístěnou sakristií, přest. renesančně r. 1550, barokně r. 1761. Další úpravy v l. 1896 a 1957. Při kostele barokní hranolová zvonice z r. 1687.

Gotický kostel ze 14. st., přestavěn r. 1530, po požáru (1670) obnoven. Jednolodní kostel s obdélným, trojboce zakonč. závěrem (hvězd. klenba) a oválnou sakristií. V průčelí hranolová věž s kopií sedlového portálu, další portál v S stěně lodi.

Kostel sv. Jakuba byl vystavěn kolem r. 1200. Stále má základní znaky románského kostela. Původně byl kostelem farním. V kapli sv. Jana Křtitele zavěšen zvon, pocházející z kláštera Svaté Pole, zničeného v 15. stol.

Kostel sv. Jakuba staršího v Černčicích je gotického původu z 1. poloviny 14. stol., později přestavován a upravován do dnešní podoby. Nyní filiální ve farnosti Bohuslavice nad Metují s pravidelnými sobotními bohoslužbami. Jako součást areálu zapsán mezi kulturní památky od r. 1958.

Původně gotický kostel založen snad před r. 1350, dnešní podobu získal v r. 1533. Později opakovaně opravován. Jedná se o zajímavou roubenou stavbu s podélnou dispozicí. U hřbitovního kostela hranolová renesanční zvonice z roku 1555.

Kostel je nejstarší zachovalou stavební památkou města. Postaven ve 3. čtvrtině 13. st. v raně gotickém slohu. V průběhu staletí byl mnohokrát upravován. Za reforem císaře Josefa II. v r.1786 prodán. Už v roce 1791 znovu otevřen. Nyní má funkci hřbitovního kostela.