Turistické cíle v okolí obce Nová Paka

Goticko-renesanční kostel z r. 1559, rozšířen v l. 1589 (Carlo Valmadi), 1608 (věž), 1629 (severní předsíň), restaurován v l. 1895 a 1929. Jednolodní stavba s hranolovou věží v průčelí a polygonálním závěrem. Fasády zdobeny lunetovými římsami a sgrafity, klenby hřebínkové, mobiliář převážně rokokový

Barokní kostel nechal postavit Albrecht z Valdštejna. Roku 1701 byl vysvěcen, 1768 podruhé vyhořel, do roku 1770 rekonstruován. Kostel nemá věž. Strany lodi zdobí obrazy svaté rodiny a obraz sv. Anny s Pannou Marií, sochy sv. Zachariáše a sv. Anny.

Gotický kostel ze 14. století, barokně přestavěný v r. 1717, o pět let později byla přistavěna věž. Starší ze dvou zvonů je údajně z r. 1378. Zařízení kostela je převážně z 2. poloviny 18. století, na kazatelně obrazy evangelistů z konce 17. století.

Kostel sv. Jana Křtitele ve Vidonicích je barokní stavba z let 1732-1736 na místě staršího dřevěného. Zbudován z iniciativy kartuziánského kláštera ve Valdicích, odkud pochází i většina vybavení. Nyní filiální ve farnosti Pecka s příležitostnými bohoslužbami. Památkově chráněn od r. 1958.

Kostel sv. Jana Nepomuckého postaven v letech 1706-1711 na místě starého dřevěného kostelíku. Věž přistavěna roku 1835. Pískovcový oltář od Františka Pacáka z r.1740, s postavou Boha Otce, ukřižovaného Krista s klečícím Janem Nepomuckým v popředí.

Původně románský kostel sv. Jana Křtitele postaven před r. 1200. Přestavěn pozdně goticky na konci 15. či poč. 16. stol. a barokně r. 1739 a zasvěcený sv. Jiljí. Roku 1852 byla zvýšena věž.

Barokní kostel z let 1708–1709. Opraven r. 1903. Jednolodní obdélná stavba s hranolovou věží v záp. průčelí, závěr zakončen zevně trojboce, uvnitř půlkruhově. Zařízení převážně pseudobarokní, část pochází ze zrušeného valdického kláštera.

Lužanský kostel sv. Máří Magdalény gotického původu doložen r. 1360, barokně přestavěn v letech 1728-1729 a prakticky nově vystavěn klasicistně v letech 1797-1805. Vnitřní zařízení vesměs z 2. poloviny 19. stol.

Barokní jednolodní kostel z počátku 18. století, který nechali postavit valdičtí kartuziáni stavitelem V. Heldtem, úpravován byl v roce 1893. Stojí osamoceně na plochém kopci uprostřed louky na půl cesty mezi Stupnou a Peckou.

Původně gotický kostel ze 13. stol., barokně přestavěn pravděpodobně v letech 1674–1677. V r. 1792 upraven pozdně barokně. Jednolodní stavba obdélníkového půdorysu s trojboce uzavřeným presbytářem. Před západním průčelím hranolová věž. Původně farní, nyní filiální kostel.

Rokokový kostel sv. Matouše z r. 1763 stojí na malém, nepoužívaném hřbitůvku těsně při silnici východně od Dolan. Silně chátrající stavba, která nahradila starší kapli sv. Isidora, není církevně využívána a je otázkou, co z původního rokokového vybavení v ní ještě zůstalo.

Původní gotický kostel z roku 1357 přestavěn barokně v l. 1783–87. Po požáru r. 1843 upraven pseudogoticky. Poslední opravy na přelomu 20. a 21. století.