Turistické cíle v okolí obce Sobčice

Barokní zámek byl původně tvrzí, kterou přestavěl Jan Blažej Santini pro Bertholda Viléma z Valdštejna. V r. 1724 zámek dostavěn do dnešní podoby hrabětem Schaffgottschtem. R. 1945 se stal zámek majetkem státu. Dnes je v zámku internát zem. učiliště.

Pískovcový raně barokní mariánský sloup je umístěn přibližně uprostřed Valdštejnského náměstí. Pochází z roku 1702; sochy andělů z konce 18. století (1795); opraven v roce 1844. Dílo neznámého místního autora (snad J. Čapek). Památkově chráněný.

Morový sloup z roku 1720. Na vrcholu socha Panny Marie a u země obklopen sochami svatých Josefa, Barbory, Jana Nepomuckého, Šebestiána, Víta, Kateřiny, Václava a Floriána.

Základní kámen položen v r.1926. Projektant arch. František Blažek, realizoval arch. Jindřich Malina. Návrh sochařských prací Jan Vávra a Karel Lenhart, zrealizoval sochař Emanuel Malý. V r.1938 výstavba zastavena. Obnova pokračovala až po roce 1989.

Zaniklý hrad. Knížecí dvorec zmiňován již r. 1124. V letech 1241–1403 vlastněn řádem německých rytířů, kteří ho dostali darem. Stával patrně před miletínským zámkem.

Zámek postavili v l. 1677 - 1679 jičínští jezuité v raně barokním slohu. Za Michala Karla Althana koncem 1. pol. 19. stol. byl klasicistně přestavěn. Dnešní podoba je z 2. pol. 19. stol., kdy byl přistaven partikus a stavba zvýšena o jedno patro. Od pol. 50. l. 20. stol. slouží jako domov důchodců.

Okrouhlé tvrziště je pozůstatkem tvrze z poloviny 14. století. Tvrz byla dobyta a zničena husity roku 1424. Dochovaly se valy, příkop, centální pahorek a ve sklepě přilehlého domu druhotně osazený portál.

Mohyla připomínající rytíře Viléma staršího Konecchlumského z Konecchlumí popraveného po porážce stavovského povstání r. 1621 byla vybudována v letech 1902-1907 ve stráni Mlázovického Chlumu nad kostelem v obci Konecchlumí. 100. výročí postavení mohyly připomíná pamětní lípa.

Zbytky valů, příkopů a akropole tvrziště ze 14. století. Zdivo bylo použito na stavbu císařské silnice v roce 1813. V roce 1936 byl zde nalezen hrnec s českými denáry z 12. století.

Zámek na místě knížecího hradiště doloženého r. 1124, od r. 1541 tvrz přestavěná po r. 1692 na zámek mnohokrát přestavovaný po požárech. Po znárodnění r. 1946 internát a škola, od r. 2002 sídlo Muzea českého amatérského divadla.

Původní barokní zámek z první pol. 18. stol., majitel neznámý. V r. 1901 přestavěn rytířem Gastonem Malmannem ze Skřivan do novorenesanční podoby. Od r. 1913 majitel prof. dr. Václav Piťha. Po r. 1945 ve státním vlastnictví.

Velké tvrziště kruhového tvaru se třemi příkopy při řece Bystřici. Tvrziště ze 13. stol., opuštěné koncem 16. stol. Zarovnáno zemědělskými pracemi v 19. stol. a poškozeno melioračními pracemi ve 20. stol. I přes tyto zásahy je tvrziště stále patrné.