Turistické cíle v okolí obce Vidonice

Barokní zámek byl původně tvrzí, kterou přestavěl Jan Blažej Santini pro Bertholda Viléma z Valdštejna. V r. 1724 zámek dostavěn do dnešní podoby hrabětem Schaffgottschtem. R. 1945 se stal zámek majetkem státu. Dnes je v zámku internát zem. učiliště.

Pozůstatky po hradu, který vznikl před r. 1333. R. 1421 připojen ke Kumburku. Důsledkem toho rychle pustl. Dochováno dobře čitelné lichoběžné jádro, před ním předhradí, celý hrad obklopen mohutným příkopem a valem.

Nevýrazné zbytky tvrze postavené v pol. 15. století snad Hynkem Čertem z Olešnice, krátce poté zanikla. Dochována pouze západní hrana tvrziště, zbytek narušen stavbou železnice.

Objekt patrného tvrziště v JZ jihozápadním cípu obce Studenec. Na větší plošině by drobné nerovnosti mohly být pozůstatkem staveb, na menší plošině se nedochovaly žádné stopy po stojících budovách. O tvrzi nejsou žádné písemné záznamy a je uváděná až v použité literatuře.

Morový sloup z roku 1720. Na vrcholu socha Panny Marie a u země obklopen sochami svatých Josefa, Barbory, Jana Nepomuckého, Šebestiána, Víta, Kateřiny, Václava a Floriána.

Základní kámen položen v r.1926. Projektant arch. František Blažek, realizoval arch. Jindřich Malina. Návrh sochařských prací Jan Vávra a Karel Lenhart, zrealizoval sochař Emanuel Malý. V r.1938 výstavba zastavena. Obnova pokračovala až po roce 1989.

Výrazná secesní budova jilemnické spořitelny vznikla v jihovýchodním koutě zdejšího náměstí v letech 1910–11 podle projektu Jana Vejrycha, rodáka z nedaleké Horní Branné. Peněžnictví sloužila do 90. let 20. století, od té doby téměř bez využití.

Městské opevnění pochází asi ze 13.st. Na čtyřech místech stály městské brány chráněné věžemi. U řeky Labe byly hradby posíleny vodními příkopy. Jedinou dochovanou věží je Šindelářská věž. Zbytky městského opevnění najdeme i na dalších místech.

Zaniklý hrad. Knížecí dvorec zmiňován již r. 1124. V letech 1241–1403 vlastněn řádem německých rytířů, kteří ho dostali darem. Stával patrně před miletínským zámkem.

Okrouhlé tvrziště je pozůstatkem tvrze z poloviny 14. století. Tvrz byla dobyta a zničena husity roku 1424. Dochovaly se valy, příkop, centální pahorek a ve sklepě přilehlého domu druhotně osazený portál.

Mohyla připomínající rytíře Viléma staršího Konecchlumského z Konecchlumí popraveného po porážce stavovského povstání r. 1621 byla vybudována v letech 1902-1907 ve stráni Mlázovického Chlumu nad kostelem v obci Konecchlumí. 100. výročí postavení mohyly připomíná pamětní lípa.

Zbytky valů, příkopů a akropole tvrziště ze 14. století. Zdivo bylo použito na stavbu císařské silnice v roce 1813. V roce 1936 byl zde nalezen hrnec s českými denáry z 12. století.