Turistické cíle v okolí obce Vidonice

Zachovalá dispozice se zbytky zdí malého plášťového hradu neznámé historie, na základě archeologického výzkumu se předpokládá vznik ve druhé polovině 13. století. Hrad zanikl požárem, ale dobu zániku hradu objasní podrobný archeologický průzkum.

Připomínána v pol.15.st. R.1525 přistavěna renesanční věž. V r.1610 přestavěna, ozdobena sgrafity. V průčelí věže postavy vysokých obrů z r.1641. V r.1789 přidány hodiny. Věž v základu čtyřboká a v patře osmiboká. Přestavěna v r.1912 a v roce 2002.

Na místě původní radnice byla v r.1872 postavena radnice nová ve stylu novogotickém. Na radniční věži umístěna stará rychtářská pečeť a vedle hlavního vchodu do radnice stojí právní sloup, neboli pranýř. V přízemí budovy kanceláře městského úřadu.

Kostel byl postaven na přel. 17. a 18. stol. v Obavě na Podkarp. Rusi. Do Čech převezen r. 1930 O. Kretschmerem, který umístil v kostele svou sbírku sakrálního umění. Po r. 1945 byl kostel zestátněn, sbírka se částečně zachovala v místním muzeu. Po r. 1989 kostel vrácen rodině a byl znovu vysvěcen.

Zaniklý hrad., zal. v 2. pol. 13. stol., patrně jako nástupce znič. hradu Vražba. R. 1370 prvním zn. majitelem Ješek z Neznášova. Jeho potomci připom. do r. 1457. R. 1494 hrad držel Bavor z Hustířan. Za jeho potomků opuštěn; r. 1542 pustý.

Pozdně renesanční budova fojtství (rychty) z druhé poloviny 16. století stojí pravděpodobně na starších základech. Roku 1775 barokně přestavěna. Z hospodářských budov se dochovala průjezdní brána s plným obloukem, ostatní křídla čtvercového areálu zbourána před r. 1990. Dnes slouží k rekreaci.

Původně renesanční tvrz, postavena po roce 1590 Hanibalem z Valdštejna a Kateřinou Berkovou z Dubé. Upravena na jednoduchý zámek, v 19. stol. pohlcený sousedním pivovarem. Zachovaly se hodnotné renesanční klenby a psaníčková sgrafita na průčelí.

Barokní sloup se sochou sv. Jana Nepomuckého pochází z doby kolem roku 1730. Sloup je dílem barokního sochaře Matyáše Bernarda Brauna, nebo byl vytvořen v jeho dílně (dílně bratří Pacáků). Od r. 1958 je sloup chráněnou nemovitou kulturní památkou, od r. 2004 je součástí vesnické památkové zóny.

Terénní pozůstatky po nevelkém pravděpod. dřevěném hradu, dle archeolog. nálezů zanikl již před pol. 13. stol. Zřejmě patřil mezi nejstarší šlechtické hrady kvalitativně nižší úrovně.

Kamenný smírčí kříž s reliéfem ukřižovaného Krista byl postaven na místě, kde byl údajně zavražděn a pochován mnich. Smírčí kříže se nejčastěji stavěly v místech, kde se stal hrdelní zločin nebo neštěstí. R. 1833 zaujal kříž K. H. Máchu při jeho cestě kolem natolik, že si ho zakreslil do zápisníku.

Pískovcový smírčí kříž stojí na zrušeném hřbitově u kostela Nejsvětější Trojice. Byl nalezen povalený ve strži v lese nad železniční zastávkou v Prosečném a na současné místo byl přenesen v roce 1998. Na přední straně má vytesaný klínový kříž v kruhu a v horní části nezřetelný latinský křížek.

Tvrz v l.1630-1634 přestavěna na raně barokní zámek. Tehdy a opětovně v r.1737 upraven pro Kartuziány. Po r.1945 majetek MNV Sobčice. V devadesátých letech zámek prodán do soukromých rukou. Nový majitel zrekonstruoval a opravil celý objekt.