Turistické cíle v okolí obce Vidonice

Budova děkanství v Hostinném z r. 1525. V r. 1555 ji poničil požár, obnovena a renesančně přestavěna r. 1578. Pozdně renesanční přestavba r. 1610 od italského stavitele Carla Valmadiho. Zachována bohatá sgrafitová výzdoba.

Tvrz postavená koncem 14. stol. R. 1388 se uvádí Jan z Dřevěnice. V l. 1429–54 v majetku Havla z Dřevěnice, v l. 1511–41 Jindřicha Berky z Dubé, od r. 1560 Petra ze Šelmberka. Za Berků či Šelmberků renesančně upravena. R. 1596 tvrz koupil Jan Rudolf Trčka z Lípy a dál sloužila jen hospodář. účelům.

Památný strom dub letní stojí ve Žďáru u Staré Paky, na dvoře statku č. p. 17. V knize Novopacko z r. 1934 se píše, že jeho odhadované stáří je přibližně 90 let. Dnes je starý kolem 200 let.

Zříceniny staré tvrze asi 1 km jižně od Dubence v lokalitě Zámecký vrch na ostrohu nad soutokem Libotovského potoku a Hustířanky nedaleko Vilantic.

Hrad ve městě Dvůr Králové vnáší mnoho otazníků. Předpokládá se, že stával jihovýchodně od kostela sv. Jana Křtitele a vznikl z knížecího dvorce při opevnění města. K jeho stoprocentní existenci chybí jak písemnosti, tak jasný archeologický nález.

Ruiny evangelického kostela z roku 1785–86. Poslední bohoslužby se zde konaly v roce 1948, kostel poté chátral. Dnes stojí uprostřed devastovaného hřbitova pouze obvodové zdivo. Při místním sboru od roku 1834 působila významná evangelická škola.

Areál bývalé fary u kostela Navštívení Panny Marie a sv. Václava, který vznikal od druhé čtvrtiny 18. století do 2. čtvrtiny 19. století. Fara i s hospodářským zázemím tvoří zachovalý areál společně se hřibovem a farním kostelem.

Barokní farní budova z r. 1729 na místě starší dřevěné fary. Autorem stavby je pravděpodobně významný rakouský barokní architekt a stavitel italského původu Antonín Erhard Martinelli. Ve výklenku přední fasády je barokní soška Madony s Ježíškem.

Barokní jednopatrová budova fary s mansardovou střechou. Postavena v roce 1766. Nedaleko bývala farní škola.

Neobvyklá fontána z r. 2006 s námětem z historie města je dílem místního sochaře Jaroslava Černého. Připomíná událost z r. 1817, kdy byl místním kaplanem ve věži kostela nalezen tzv. Rukopis královédvorský.

Kolem r.1597 dal Jan Kryštof z Valdštejna postavit zámek. Po r.1794 rozšířen. Václav Berger z Bergentalu přestavěl r.1801 v jednoposchoďovou pozdně barokní stavbu. Zčásti upraven ve 20.stol. a slouží jako internát zemědělské škole.

Původní tvrz asi před r.1594 přestavěna v renesanční zámek. Až do konce 19.st. jen minimálně udržován a značně zpustl. V letech 1906-1907 rekonstrukce v secesním slohu s romantickými prvky. Okrouhlé nárožní věže z renesanční předbělohorské přestavby.