Turistické cíle v okolí obce Miletín

Jan Josef hrabě ze Šternberka v l.1699-1711 nechal postavit zámecký kostel Zjevení Páně. Za stavitele mylně považován Jan Santini, archivní průzkum prokázal autorství Kryštofa Dientzenhofera. Hodnotná barokní stavba, tvar mírně protáhlého osmiúhelníku. Od r.1996 Národní kulturní památka.

Gotický dřevěný kostel nahradil r. 1719 barokní přibližně orientovaný kostel o půdorysu eliptické rotundy s hranolovou věží na západě post. Janem Adamem Zárubou z Hustířan. Na konci 18. stol. upravován klasicistně, propojen chodbou se zámkem. V pol. 19. st. opravován (klenba, střecha věže).

Kostel z poloviny 13. století, přestavěn Bartolomějem z Valdštejna na počátku 17. století. Roku 1899 opraven po požáru A. Cechnerem do dnešní podoby.

Další typizovaná konstrukce se od roku 2004 tyčí nedaleko vrchu Kozinec (608 m) u obce Vidochov. Dosahuje celkové výšky 55 metrů a vyhlídkový ochoz se nachází 33 metrů nad zemí. V roce 2009 byla zpřístupněna veřejnosti.

Pozdně barokní kříž na návsi obce Žďár u Staré Paky pochází z roku 1799. Pozdně barokní skulptura s plastikou ukřižovaného Ježíše Krista, s reliéfem Panny Marie ve spodní části. Kříž prošel r. 2010 rekonstrukcí. Za křížem stojí novodobá zvonice s opraveným zvonem z r. 1747.

Cesta naděje a utrpení člověka, obecně zvaná Křížová cesta 21. století, je areál se sochařskými díly 15 soudobých autorů, vzniklý r. 2008 podle projektu akad. sochaře Vladimíra Preclíka. Nachází u obce Stanovice na kilometrovém pruhu louky mezi lesem a železniční tratí z Jaroměře do Staré Paky.

František Antonín Špork budoval od r.1695 lázeňské středisko. V l.1707–1717 postaven špitál s kostelem, kryptou, klášterem Milosrdných bratří a lékárnou. Sochařská výzdoba od barokního sochaře Matyáše Bernarda Brauna. Koncem 18.st. přestavba špitálu.

Barokní zámek byl původně tvrzí, kterou přestavěl Jan Blažej Santini pro Bertholda Viléma z Valdštejna. V r. 1724 zámek dostavěn do dnešní podoby hrabětem Schaffgottschtem. R. 1945 se stal zámek majetkem státu. Dnes je v zámku internát zem. učiliště.

Pozůstatky po hradu, který vznikl před r. 1333. R. 1421 připojen ke Kumburku. Důsledkem toho rychle pustl. Dochováno dobře čitelné lichoběžné jádro, před ním předhradí, celý hrad obklopen mohutným příkopem a valem.

Nevýrazné zbytky tvrze postavené v pol. 15. století snad Hynkem Čertem z Olešnice, krátce poté zanikla. Dochována pouze západní hrana tvrziště, zbytek narušen stavbou železnice.

Morový sloup z roku 1720. Na vrcholu socha Panny Marie a u země obklopen sochami svatých Josefa, Barbory, Jana Nepomuckého, Šebestiána, Víta, Kateřiny, Václava a Floriána.

Základní kámen položen v r.1926. Projektant arch. František Blažek, realizoval arch. Jindřich Malina. Návrh sochařských prací Jan Vávra a Karel Lenhart, zrealizoval sochař Emanuel Malý. V r.1938 výstavba zastavena. Obnova pokračovala až po roce 1989.