Turistické cíle v okolí obce Psinice

Naučnou stezku Svídnice tvoří šest samostatných informačních tabulí, na kterých je prezentována historie obce, zdejší významní rodáci a zajímavosti okolí obce Svídnice. Stezka z r. 2012 začíná u vlakové zastávky a končí nedaleko rybníka Křiňák.

Kompletně zaniklý zámek byl postaven v 18. stol. Zámek byl kolem roku 1857 přestavěn na cukrovar a ve 30. letech 20. století zbořen. Za zámkem byl park a bažantnice s barokními sochami, z nichž se do dnešních dnů dochovaly pouze dvě.

Vzácně dochovaná studna s čerpadlem, poháněným otáčením velkého kola, dotváří spolu s dvouřadou alejí lip obraz ulicové návsi nevelké vsi. Zařízení pravděpodobně z I. poloviny 20. století je osazeno na starší kamennou obrubu, snad druhotně použitou.

Původně barokní zámeček z roku 1720, postaven Františkem Šlikem z Holíče. Na počátku 19. století přestavěn na myslivnu.

Stavba v zámeckém parku inspirovaná palmovým skleníkem ve vídeňském Schönbrunnu realizována z iniciativy hraběte Erwina Schlika podle projektu arch. Josefa Podhájského r. 1894. Nyní v péči Střední zahradnické školy, rekonstruována r. 2003.

Původně barokní zděná myslivna, obklopená zahradou s kamennou ohradní zdí, byla přestavěna začátkem 19. století. Poslední léta svého života zde u své dcery Žofie a jejího manžela, thurn-taxiského hajného, strávil Befřich Smetana. Od 30. let 20. století ho zde připomíná památník.

Pamětní síň Foerstrova rodu v Osenicích byla zřízena úpravou bývalé školy a je věnována významnému rodu kantorů a hudebníků, z něhož vzešel i významný hudební skladatel Josef Bohuslav Foerster. Příslušníci rodu působili kromě Osenic také v Praze, na jižní Moravě a ve Slovinsku.

Pozůstatky hradu poprvé připomínaného r. 1403. Zanikl zřejmě v době husitských válek. Jako zřícenina se uvádí v r. 1430. Dochovány zbytky zdí věže, paláce a hradeb, světničky vysekané do skály.

Přestavěná budova renesanční tvrze, zbudované Jindřichem z Valdštejna a Markétou z Lobkovic r. 1588. V 18. st. přestavěna na sýpku, úpravy ve 20. st. Budova s barokní fasádou ukrývá zdivo z 16. st., na východě unikátní portál s bosáží a erby.

Majitel panství Loučeň Karl von Fürstenberg nechal na nevýrazné ostrožně nad prameništěm Boží vody zřídit pomník vojákům svého pluku, kteří padli při obléhání Huningue na přelomu let 1796–97. Klasicistní památník získal svůj název podle zpodobnění pěchotní helmy na vrcholu sloupu.

Kamenný pomník češovskému myslivci Tomáši Svobodovi, tajnému evangelíkovi, popravenému pro víru r. 1729 v Kopidlně, byl zbudován r. 1929 péčí honebního spolku v Češově a zhotovil ho místní kameník Pour. Je umístěn u vchodu do areálu Češovských valů na konci odbočky naučné stezky.